|
pro mého uplně nejvíc nejlepšího přítele J.F. - zde jako kaplan - inspirován jeho oblíbenou básní jsem vložil jeho myšlenky do mých veršů. Pokud by někdo chtěl vidět jak vypadaj ty čepice, tak se může mrknout na www.spozi.euweb.cz
/Jaro 08/
|
|
pro někoho, kdo se stal součástí mýho života..rychlejš, než sem očekávala. po víc než roce a půl to končim. dřív než začala OPĚTOVANÁ LÁSKA, o který bychom oba věděli.
je to pro mě snad nejosobnější dílo tady. nebo spoň v poslednídobě. a tohle si nezaslouží hodnocení.
|
|
hudba a druhý hlas: Johanka
|
|
:-) přísné kritiky prosím o shovívavost :))Prostě "leporelo"
|
|
básnička na páteční večer
|
|
bude to radost
|
|
|
|
...
|
|
Bolavý zub zesnul tiše,
tuzemákem zpit,
plaším múzy z jejich skrýše,
píšu tenhle Hit.
Komu po chuti snad není,
co jsem napsal sem,
ať má, prosím, pochopení!
(Byl jsem pod vlivem...)
|
|
|
|
nebo soli?
|
|
Bohužel, někdy to právě takto dopadá... :-(
|
|
opět soutěžní 3. kolo - versoteparna.cz // zadání rispet - (ABAB CC DD) a použití slov: radost, rameno, potlesk, mrcha, blesk - snažila jsem se dodržet rytmus na 11 slabik a vzhledem k tomu, že jsou slova v zadání z románu EMR - Černý obelisk, zkusila jsem báseň obsahově formovat tímto směrem.. ale je to fuška teda! :-))
|
|
...jsem už dlouho nerýmoval, ale snad přijde k chuti
|
|
touha tě mít vedle sebe
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chancer [18], kubicek123 [18], silkwhi [16], Thomas32 [14], weunka1998 [14], petrstrike [13], Jana Kollinová [12], Kozel Jaroslav [11], MrBowtie [10], Zoufalec [2], Mária [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


