Moc se mi líbí první i druhá :-) a tak jak DDD i mě nadchla nejvíc ta třetí - skvělá, tleskám :-)

DDD: Moc děkuju. Ono je to takové nesourodé, ale tak jsem ráda, že jsem je aspoň poskládala do správného pořadí :).

Musím se přiznat, že ty první dvě mě zrovna na zadek neposadily (no dobře, u té druhé jsem se pousmál :-)), ale ta třetí, ta je fakt parádní. Opravdu se ti moc povedla :-)

Orionka: vysvětlení.. přijde mi to jako z nějakého seriálu, kterých běží v tv denně nespočet..

ale opakuji, napsané to máš jinak velmi dobře.. :)

Televizní zpravodajství jsem už hodně dlouho neviděl/a, docela stačí noviny, i když i ty odrážejí způsoby vnímání, k jakým jsou lidé vychovávání prostředím. A když lidé s reklamami, zpravodajstvím o zavražděných dětech, odosobněnými mobilními aplikacemi a podobně tráví víc času než spolu a přikládají tomu času větší hodnotu, musí se to nutně odrazit i na jejich vyjadřování, vnímání a myšlení. Je to rozhodně důležité téma k zamyšlení, i když v té miniatuře možná vidím víc, než co tam je. Děkuji, že jsi o tom tématu napsala.

Amelie M.: Moc děkuji za přečtení i za názor. Máš pravdu, asi jsem se víc soustředila na samotné líčení než na zápletku. Tuctové ti připadá, jak to dopadlo, nebo jak jsem to pak všechno vysvětlila?

no, je zač! ti to ale trvalo :)

pokud mám být naprosto upřímná, tak konec mě lehce zklamal.. napsaný je dobře, nemám nic proti.. jen.. od tebe jsem čekala víc originality v rozplétání záhad.. jednoduše mi to přijde lehce tuctové.. jenže.. být originální, když už bylo téměř vše vymyšleno a napsáno, je sakra těžký, vím ;)

k zamyšlení.. možná by se dala chápat z více úhlů pohledu.. a můj první dojem byl - sakra, ta je ale silná v pár slovech! a ten druhý, když pročítám znovu? - zmrzačená láska? kdo by o ni stál..

zajímavé ;)

koiška: Moc děkuji, to mě těší :).

Moc pěkné, hezky plyne :)

ŽblaBuňka: Díky za krásně optimistický příspěvek. Máš pravdu, oni si asi jen myslí, že už nemohou...

Mýlíš se, mohou všichni kdo chtějí, láska má tisíce podob.

slnečnica: Dík, že mi rozumíš.

Orionka: V tom je obrovský kus pravdy, naozaj.

slnečnica: Určitě se nemáš za co omlouvat, já tvoji reakci úplně chápu. Ale neinspiroval mě jen jeden konkrétní konflikt, jde o dlouhodobé pocity, které v té chvíli uzrály a vyprskly ven. A vlastně i mně šlo o tvorbu - jinde bych to třeba spolkla, brala ohledy, mírnila drsnost... ale proč tady? Kdybych se bála svobodně vyjádřit na literárním serveru, mohla bych veškeré psaní rovnou zabalit.
Vlastně se dá říct, že mi konflikty neberou chuť tvořit, ale naopak občas dávají :). V tom se asi liším od řady zdejších autorů (k nimž myslím patříš i ty), kteří hledají inspiraci hlavně ve svém nitru. Já se rozhlížím a inspiraci nacházím všude možně, zdejší prostředí nevyjímaje :).

Orionka: V tom prípade sa Ti ospravedlňujem (ak som nedajbože urazila ja Teba - dovoľ mi podotknúť, že určite nie naschvál). Na svoju obranu môžem dodať len toľko, že ani ja zďaleka nie som neomylná a som si tej skutočnosti plne vedomá. Z Tvojej reakcie hádam (a opäť sa možno mýlim), že ťa inšpiroval konkrétny konflikt tu priamo na serveri; tie žabomyšie vojny však už sledujem iba veľmi sporadicky a okrajovo, myslím si, že nás to všetkých vyčerpáva a berie žiaľ aj chuť tvoriť. A o tvorbu by nám malo ísť predovšetkým, preto sme sa tu predsa stretli, nie? V tomto sa azda nemýlim. ;)

slnečnica: Na vulgarismy v poezii se díváme podobně. A v tomto případě nešlo ani o snahu zaujmout za každou cenu... prostě jsem napsala, jak jsem to v té chvíli cítila, a kdo moji inspiraci pochopil, měl moje vyjádření za trefné. Ale potíž u takovýchto aktualitek je, že okolnosti jejich vzniku odplynou (v tomto případě navíc i doslova zmizí) a zůstane jen to dílko opuštěně trčící v prostoru a vystavené nepochopení. Tohoto rizika jsem si byla vědoma hned, ale šla jsem do toho i s ním. Jak jsem napsala už v komentářích níže, bylo mi jasné, že ne všichni tohle dílko pochopí a určitě všichni nebudou souhlasit. Ale mazat ho přesto nebudu, ani blíže vysvětlovat. Jen řeknu, že se mýlíš...

Nikytu: Děkuji :).

puero: Lasak: Devils_PIMP: Orionka: "Len s pokorou, na kolenách možno vstúpiť do básne". Milan Rúfus.

Čo sa týka vulgarizmov v poézii, súhlasím s Honzom, ak sa tam nejaký vyskytne, musí byť maximálne trefne vsadený do básne (vtedy môže ísť aj o tvrdšiu nadávku a čitateľ Ti to rád prepáči, pretože v bežnom živote si každý z nás občas zanadáva, všakže? ;) ), aby nepôsobil rušivo, musí "sadnúť ako riť na šerbeľ", ako sa vraví u nás. Nájdi si tu a prečítaj báseň Dech od Strakatého psa - tak nejako by to podľa môjho skromného názoru malo vyzerať. ;) Prehnané množstvo nadávok pôsobí zbytočne rušivo a vôbec nie poeticky; ide len o akúsi (márnu) snahu zaujať za každú cenu. Netvrdím, že je to tento prípad, ale pozor nato, ok? Pokiaľ ide konkrétne o túto báseň, príde mi to ako snaha poriadne uraziť, ale možno ani sama autorka netuší, koho vlastne... alebo sa mýlim?

Hezky... Zajímavé pojetí. Líbí se mi.