Na paměť všech pamětníků
zboří sbory do sborníku
vměstnají je v divou změť.
Křiklouni si s davem křičí
křehké nic nicotou ničí
jede jede písmem jed.
Dutinami větry dují
lajkované nalakují
na růžovo, z růže květ.
Zaříkávač nenaříká
tiše tiká erotika
potměšile temní svět.
Do záklonu klon se kloní
váží slova váhou sloní...
hlavně z hlavně nestřílet!
zboří sbory do sborníku
vměstnají je v divou změť.
Křiklouni si s davem křičí
křehké nic nicotou ničí
jede jede písmem jed.
Dutinami větry dují
lajkované nalakují
na růžovo, z růže květ.
Zaříkávač nenaříká
tiše tiká erotika
potměšile temní svět.
Do záklonu klon se kloní
váží slova váhou sloní...
hlavně z hlavně nestřílet!
Ze sbírky: Když psanci inspirují
02.12.2015 04:52
hmm, tak tohle hraní obdivuju.. spíš než obsah, jsem studovala, jak spolu souvisí ta slova.. zaujalo..
06.11.2015 16:44
mechanická okurka: Myslím, že se podceňuješ :). Dík za návštěvu i za komentář.
05.11.2015 16:49
Já slovní hříčky dělám neustále, ale do básně se mi je nikdy nepodaří vhodně napasovat. Aspoň teda ne tak dobře, jako tobě :)
05.11.2015 14:41
Timothy A. Postovit
Moc pěkné.:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.