14.01.2009
29, žena
|
komentáře k dílům uživatele :
23.09.2015 - 21:29
3
zajímavá báseň, píšu si někam stranou přečíst ještě jednou...
12.09.2015 - 14:51
8
hele, každej tunel životní má dvě podstatný věci - konec a takový ty výklenky co jsou tam proto, aby údržbáře nepřejel vlak. No, zbytek moudrostí si radši nechám pro sebe...
11.09.2015 - 23:52
5
Jsou tam pěkný a silný okamžiky, ale ještě by se na tom dalo zapracovat ... :-) Originální je ale každopádně.
10.09.2015 - 12:42
5
Líbí se mi. Ono to vypadá, že se mi na tvojí tvorbě pořád něco nezdá, ale tohle je prostě dobrý. Nejvíc asi tenhle kousek:
Ale
ticho na mě
poslední dobou
hodně křičí
dává mi hlavu
silou k zemi
a u krku
mi drží nůž
Ale
ticho na mě
poslední dobou
hodně křičí
dává mi hlavu
silou k zemi
a u krku
mi drží nůž
09.09.2015 - 21:43
5
pěkná depka... něco je v ní ... křičí o pomoc...
09.09.2015 - 21:35
5
ty pomlčky těsně před koncem mě donutily se zastavit a bádat, co tím chtěl básník říct...
09.09.2015 - 11:48
2
Fuu. Hodně nicely done. Líbí se mi tvůj specifickej styl psaní a strašně mě baví, jak si dokážeš božsky pohrát s jazykem. Sloka o tiché a hlasité vodě je TOP!
24.08.2015 - 12:21
6
Poslední strofa se mi líbí :-) A ta s palačinkama ještě víc :-D To znam ;-) Celkově je to fakt originální a chytlavá báseň, i když by se dala hodně osekat a upravit.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chloé [12]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)