ukrytá v máku: díky, těší mě, že se zamlouvá.

První omamně voní až sem ke mně :).
Druhé mi přijde dořečené akorát. Moc hezký obrázek.

Karpatský: díky za upřesnění!

Gora: Nemyslím, že je "moc dořečené". A prvé, zjavne o Vianociach, pokračuje tak atypicky "nesezónne", že viac zahmlievania by mu asi neprospelo. Ak by som si neprečítal komentár, myslel by som, že si niekde na dovolenke.

kmotrov: snad ano, slíbila jsem...
Děkuju, potěšilo. Máš specifický pohled a umíš jej formulovat. Ty budeš na Festivalu ve svém živlu:-)

První se hodí k tématu filozofického festivalu, kde doufám taky budeš: globální versus lokální. Vůně pomerančovníku nepatří mezi tradiční (lokální) vůně vánoc. Co je cizí a co je již domácí? Omamně, nevím jestli to není hodnotící slovo. Ve druhém velmi působivý zlom. Skutečná hvězda a ta vytvořená lidmi, velmi dobře ukrytá v nedořečenosti.

zaseja: díky, to mě těší.

líbí..hlavně pocit

Darmošlap1960: díky, to druhé jsem pozměnila, pozorovala jsem to, cos mi připomněl poznámkou o větru... takže kontrast tam byl. Moc děkuju.

Trochublázen: děkuju ti za názory... není to úplně jednoduché, v tom máš pravdu...

První haiku hned evokuje proteplený interiér, i když letos bylo teplo i venku :-) Druhé haiku: hvězdička je skutečná, ta na obloze, prosvětluje i mlhu, řetěz na stromku někde na náměstí bliká. Jedno je dílo Boží, druhé dílo lidské. Přemítám, jak toho kontrastu docílit třeba za pomoci větru. Nehybnost hvězdy na obloze versus komíhání ozdob ve větvích smrku.

Přijde mi škoda, že tři slabiky padly na slovo vánoční. Květ pomerančovníku ovšem tuze láká k přivonění. Osobně tu vůni asi neznám, ani s Vánoci si ji nespojím, asociovalo mi to ovšem Kristiána a jeho africké fantazie. Zaujala i "hvězdička v mlze", řetěz už tolik ne. Nevím, zda v tom mám vidět více než jen podobnost v blikání, zda to například má varovat před příliš konzumním pojetím Vánoc? Myslím, že by to bylo oboje lepší v delším útvaru, ale to je možná jen o mém vztahu k haiku

Hezké haiku.

Karpatský: co myslíš, je to MOC dořečené?
Jinak děkuju za zastavení!!

Pomarančovník a Vianoce, tá kombinácia je pre mňa nezvyčajná, druhé haiku viac tradičnejšie.

Dandy: díky... nastěhovala jsem pomerančovník z venku domů a během chvíle nasadil na květ...
Přidala jsem ještě jedno dílko...

Ty květy voni krásně.
Jen vnáší v jiný kraj.

Karpatský: děkuji, Karpatský, i za opravičku... jen takové pozorování. Hrdličky mi bylo líto.

Aj som zvedavý, či a ako báseň okomentuje aj Sasanka ;-)

Prekvapujúci zvrat, po úvodných idylických daktyloch a vnútornom rýme v prvom verši zrazu zlom na konci druhého riadku - děti a psi. Potom už žiadna idyla ani viazanosť, až drsné a neviem, či sa to hodí takto napísať, aj sympatické.

ps - nemá byť Kape ze?