KlarKoss: Měla bys úspěch jako moderátorka na Nově!;o)

KlarKoss: Rána způsobená slovem je hlubší než rána mečem a velice špatně se hojívá, pokud vůbec...A ukvapenost v lásce je pro kočku! Jo, po boji je každý vojín generálem!;o)
*Nespěchej v lásce, ať je stálá,
chybí, kdo otálíi ten, kdo cválá...(Shakespeare)

KlarKoss:
Zřejmě to nebyla ta pravá
Láska,(ač tomu věřit chceš!),
tohle se prostě někdy stává,
ten pravý neslyšel by: Běž!

Ten by se mnohem více snažil
a pokoušel se o návrat,
v plamenech pochyb svých se smažil,
pak poznal: Jen Tebe mám rád!
------------------------------------------------
Někdy to, co se zdálo být jedinečné a krásné musí pominout, aby to uvolnilo v budoucnosti místo něčemu jinému, opravdovému...;o)))))))
*V jedné knize jsem kdysi četl: Máš-li něco ve dlani, pusť to! Pokud se to nevrátí, nikdy to nebylo Tvé! ♥

KlarKoss:
K mládí patří víra, že ještě lze něco podstatného změnit,
k stáří poznání, že by to byl jen název strany či tváře pro tento den! ;o(

KlarKoss:
Nádherná výzva! Kdo by odolal?;o)

KlarKoss: Nelituj toho, co bylo, třeba to tehdy nešlo vyjádřit jinak i když s odstupem času to vnímáš odlišně!
Čti správně přítomnost a kráčej s budoucností!(Homér - ten antický, nikoli zde píšící!);o)

KlarKoss:
Každá krajnost je škodlivá!(Lenin)
Tedy i devotní oddanost jakékoliv víře, ať už věříš v cokoli. Tam, kde víra brání pravé lásce, ba dokonce rozděluje i lidi věřící prakticky v totéž, je třeba neulpívat na víře a řídit se jen hlasem srdce. Neboť jen tam lze nalézt pravého boha, spravedlivého a nespoutávajícího, který nás neuvrhává do propasti věčných pochybností o všech a o všem...;o)
***Moc hezky jsi to vyjádřila i když chápu, že to pro Tebe nebylo lehké...

KlarKoss: Čertíček 24 si pro to kdesi jinde vymyslela do profilu výstižné označení "Optimistický pesimista".
Pamatuj, co pravil Aštávakra: Jaký sklon, takový směr osudu! Je spoutaný, kdo se cítí upoután, je svoboden, kdo se cítí svobodný...;o)

KlarKoss:
Odpověď najdeš ve svých očích,
té něžné brance do duše,
věř, že již dávno jsem si očíh,
jaká jsi a znám srdce Tvé.

V upřímnosti je pravá krása,
co každou šalbu přebívá,
kdo moudrý je, ten nad ní jásá,
neláká jej lež mámivá...
;-D

Vyjádřil jsem to zase po svém!
Prostě:
Neptej se proč, ale zdali,
přijmi, co život chce Ti dát,
pochybnosti stín ať nehalí
to, že kdos srdce chce Ti dát...;o)

Jo, na tohle téma by se dalo diskutovat hodně dlouho a s jediným ponaučením: Užívej darů života a naplno žij jen, buď tam kde život klokotá a sni svůj Lásky sen...
;o))))))))

KlarKoss: To já děkuji za krásnou inspiraci! ;o)

Yana: ŽblaBuňka: Makyna: Děkuji :)

povedla se ti, hezky napsaná a těch pár slov dostatečně vyjadřuje ten smutek, stárnutí a pomíjivost

dušičková

Pomíjivé. Smutné, všichni o někoho přijdeme..

TheLivingCore: :-)

Hunter: :-D Děkuju...

libové

Morbidní, ale jako příběh to obstálo. Obzvlášť ta poslední sloka :-)

Yana: Děkuji...

Čalamáda: Děkuju hlavně za pochopení...