Chodívala jsem si sedat na lavičku pod krásný japonský javor.
přidáno 13.10.2013
hodnoceno 6
čteno 1084(16)
posláno 0
Na hřbitově sedí pán,
sedí dlouho,
sedí sám.


Pohledem probouzí svou paní,
víko hrobu laská dlaní.
přidáno 16.10.2013 - 16:53
metaverz: Děkuji, a souhlasím...
přidáno 15.10.2013 - 23:18
To jo, působí opravdu silně......možná asi proto, že tam každý vidíme někoho konkrétního. Já asi svého dědu, který tak opravdu sedává a to už spoustu let........budu si tam muset sednout někdy s ním. Moc pěkné, líbí se mi.
přidáno 14.10.2013 - 16:12
Yana: ŽblaBuňka: Makyna: Děkuji :)
přidáno 14.10.2013 - 10:46
povedla se ti, hezky napsaná a těch pár slov dostatečně vyjadřuje ten smutek, stárnutí a pomíjivost
přidáno 13.10.2013 - 22:59
dušičková
přidáno 13.10.2013 - 18:38
Pomíjivé. Smutné, všichni o někoho přijdeme..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Staříček : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Báseň
Předchozí dílo autora : Koloběh

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku