Všichni jsme jen loutky, které často ani neznají svého pricipála...

Brunátných všeumělců se bojím, vlastně všech všeumělců. Ten tvůj hlas mi libozvučí, pouštím to pořád dokola. I když je to vlastně trochu divné.

Cítím...hlavně z poslední sloky...ta je nádherná...;)...člověk se pak musí zase vrátit na začátek...a popřemýšlet...to mám ráda...*

... básně není třeba chápat, pouze cítit... no nic, vysvětlovat se mi to nechce :)... možná je to jen moc osobní na to, aby to bylo pochopitelné...

Souhlasím, spousta metafor trochu utlumila pointu... Ale poslední sloka je nádherná, takže ta mi tak nějak "ukázala směr". Skláním se před tvojí fantazií.:o)

Ztratila jsem myšlenku ( možná jsem ji ani nenašla), protože je tam strašně hodně obrazů, sice krásně popsaných ( máš nádherný sloh, klobouk dolů .-) ale přece jen hodně.

nějak nechapu :-)

copak máš s posledním odstavcem?? :)

poslední odstavec.... NE! já nevím, my tři už jsme prostě propojený, nebo nám normálně straší ve věži... Bacha, Měsíci, jsem v citlivém období, tak mě laskavě nevyváděj z rovnováhy! ;-)

jůů...tohle je tak krásnýýýý;)...hodně se mi líbí druhý odstavec...;)
tvoje řádky mi hned zlepšily náladu...díky Jani;)

no, mě se zase líbí nejvíc první odstavec...každej si tam asi najde ten svůj=)))...ale docela mě to chytlo (možná dokonce i víc než jen za srdce)... tak ti převelice děkuji a přeji pěkný den =)))

Je to dobré, tvoje fantastický obraty mě (jako vždy) uchvátily... Ale prosím, zkus na začátek věty velká pímena.:o) Chápu automatiku textu, (trochu surrealismu, nemyslíš?:o)), ale přesto by to vypadalo líp. A téma? Skvělý. Druhý odstavec se mi líbí nejvíc. No jo, prostě super.:o)

nechtěla jsem to cpát do veršů... takhle jsem tak nějak volnější (a neříkám, že je to dobře :) )... možná je to poezie v próze.... ale čert ví... a možná ani ten neví ... :) ... každopádně díky za názor :)

to mně připomnělo debatu na vejšce, jestli může bejt takovej text přepsanej do veršů považován za báseň, a já si myslím, že to báseň prostě je ;) a ke všemu dost povedená

oo...libi...

smrtka v koutě
novým smutkům
kulisy kreslí
/k ruce jí
pomocníček kat/

...skvělá část...

teď nevím jestli je horší hrát...nebo se jen dívat....? *

Nejvíc se mi líbí: bezvládný král salutuje ďáblu.. a pak ten konec. Ale že by mě matematika takhle inspirovala, to se říct nedá, já jsem ráda, že mám trojku a snažim se tam nevnímat nic jinýho než t čísílka a jiné podivné a mě neznáme znaky...

hezká loutkohra...a tragédie...mi to tak připadá...shakespearko ;)
co je zvláštního na netopýří krvi? a Honza byl králem...ale jen málem :)

pochopItelnými... aů..... no, pro mě to asi vnucené nepřipadá.. :).... což takhle zapojit fantazii?? :)

Mezi pár pochopytelnými obrazy pár tak nějak vnucených...asi musí být všude drak a princezna :)) ale jinak...když ti svědčí hodina matematiky..tak což.