Vše už bylo řečeno, je to opravdu super.

Na hříšné tělo beru hříšné hadry,
za peníz hříšný kdesi koupené,
městem se toulám, anděl na zem spadlý,
v dlaních svých srdce touhou zmámené.

V kavárně rychle k internetu sedám,
čtu si tam cizí verše ztrápené,
snad je to ON, já pokoje si nedám,
než mé já kontakt na něj sežene...

Tma soumrak uviděla,
v noc proměnila den,
srdce se touhou chvěla
v příboji citů jen.

Svět voněl planou růží,
hoch poznal Lásku svou,
z jaké až dech se úží,
když objal milku svou.

Na prahu hvězdných světů
pak něžně si ji vzal,
jat kouzlem jejích retů
i vším, co bylo dál.

A konec světa náhle
se středobodem stal,
leknín v jezírku náhle
se tiše rozeštkal.

Tak záviděl těm dvěma,
že dva na Lásku jsou,
když on jen marně sténá
pod noční oblohou...

Co všechno člověka nenanapadne, když si čte něco tak kouzelného jako je Tvá báseň...;o)))

Janku,Ty jsi tedy imaginární číslo!;o)))
To mne v souvislosti s matikou napadlo spíše :

Mé srdce, prázdná množina,
Tebou se plnit počíná,
mé srdce, prázdná množina,
touhu zná, když den zhasíná...

Od mínus až k plus nekonečnu
táhne se široširý svět,
v němž poznat směl jsem jednu slečnu,
srdce mé získala si hned.

S pocitem unavené muly
teď světem čísel klopýtám,
nekonečno jsou též dvě nuly,
být spojen s Tebou přání mám....

Doufám, že Tě to přivede na veselejší myšlenky!;o))))
Rád si někdy nevinně střílím z věcí i lidí mi drahých...

Být mladší, štěstí víc než mám,
nabídl bych se, Janko, sám,
a tuze bych si liboval,
jaký kauf jsem to udělal!;o)

Takhle jen napíšu, že se mi to líbilo a že jsem rád, že právě Ty jsi byla ta, kterou jsem jako první potkal v tom virtuálním světě potřeštěných bláznů, co své pocity ukrývají do veršovaných rébusů zvaných básně...Měl bych Tě tedy znát nejlíp ze všech, které jsem tu i onde potkal, ale stále mne překvapuješ něčím novým! Bylo mi ctí a rodinným svátkem! Přeju Ti štěstí!M.

Taky bych chtěl teprve opuštět těch sladkých sedmnáct a mít celý život před sebou! Ty jahody jsou skoro tak lákavé jako tajemno druiské velekněžky, které Tě obklopuje. O krásných představách a marných snech nemluvě!;o)))

Tohle ja muzu.

Tohle mě strašně moc potěšilo!Čte se mi to vítečně.Skutečně poezie na úrovni!

Jsem u Tebe prvně,ale jsem skutečně mile potěšen!Píšeš moc dobře,je to celé hodně povedené dílko!Blahopřeji a díky:))

Prostějanek zkrátka umí.

Dlouho jsem od tebe nic nečetla - vítej zpátky. Ale vyplatilo se čekat - nádherná báseň...

ke každým vratům se najde klíč
a havrani jsou přelétaví...
****

Dosti otrele ale jinak zajimave..

To je parádní.....strašně me to nadchlo ... a-
a to své opakované
BRZY..."
Děkuji. .-)

jé, ať žije nostalgie :-D

Takhle má vypadat poezie, ne ty slataniny bez hacku a carek plne sebelitosti :-)

to se ti povedlo:) já vim, že by bylo lepší, kdybych ti sem napsala něco víc, než že se mi to líbí a že to má příjemnou atmosféru, ale mě se to OPRAVDU líbí a příjemně to na mě působí a neni nic, co bych tomu vytkla, takže tak:)

Nějaká ta sirka snad ještě zbyla :)

Tma je hbitá a čas je neúprosný...snad ten malý zázrak v dlaních pořád hřeje :)

došla slova...došla slova...proč mi taky došla slova?:)