![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


....jedí hlínu i nůž, když je potřeba, jinak souhlasím S Lady oba :o)


Nejvic se mi na tehle basni libi, ze v ni neni rosa a horke telo.
A naopak mi tu dost chybi velebouci
A naopak mi tu dost chybi velebouci


Tvé "domácí vězení" ti nezávidím, ale ze sobeckého hlediska mám radost, protože je možné, že budeš zase víc psát :-D


Co třeba nějaká pilulka na nesmrtelnost?
Chci být v tomto něco jako anarchista...
Chci být v tomto něco jako anarchista...


Netradičně krátký, ale líbí se mně, jak ten název básně udává tón, kterým to má vyznít. Cool pane


Yana: mannaz: LadyLoba: hototo: Díky, zasloužíte si medaili, že jste to celé vůbec přečetli. Holt se teď budu válet a pracovat za mě budou druzí. Nějak mě to nebolí (na běhání a sezení to ovšem není, jinak ok), ale ať už se to normálně zahojí, tu celkovou narkózu moc nedávám. Užijte si jaro! Hlavně ať vám duben nevyzpytatelný nespálí květy...


Držím palce, ať můžeš zas co nejdřív ven - to zvládneš!


Čtu až teď a doufám, že po vypnutí tě zase v pořádku zapnuli. Je to sakra blbý, když se ti povrtali ti téhle oblasti. Ale tělo si poradí, dej mu šanci a čas. Dej si šanci a čas.
Jinak tvá psychadelie se mi zamlouvá.
Jinak tvá psychadelie se mi zamlouvá.


Zvládneš to i když taky by mě štvalo bejt vytržená ze života a operace v těch místech je taková noční můra, ale neboj propustí tě brzy zas budeš se svojí holčičkou kterou evidentně miluješ a užijete si jaro, vždycky mě fascinuje jak svoje dílka poskládáš a je to pořád stejný vysoká inteligence a neskutečnej úlet, držim pěsti


Kdyby se takhle psalo v deníku AHA! tak si ho možná začnu i číst :D
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)