![]() |
komentáře k dílům uživatele :
človiček: Z louže do kaluže, z bahna do bláta. To chce horskou bystřinu:-). Anebo termály do Sajamou.
Orionka: Je to moc. Ale což, neumím psát o lásce. To bych asi uměl, kdybych ji neměl. I když se love v tom skromném balíčku mých plechařin určitě najde. Dík.
Neumím prohrávat. I z kaluží zvedám hlavu....jen jsem upadnul, to jsem se Vám osvěžil v tom bahně...kdo by to řekl. Paní stojíte my na zádech.. jste si nevšimla, to bude sluncem...oslňuje.
Ďábelsky vostrá. Ten obraz s polívkou je velmi živej a přesnej. Baví mě to číst, ale žít bych to nechtěla... asi.
Jééé, sladké bezstarostné dětství a kouzelné mládí. Vzpomínky jsou někdy radostné ondy smutné, ale hlavně, že jsou.
Vytiskla bych to a anonymně vyvěsila někam na veřejný místo v tvojí rodný hroudě, ať je to kdekoliv.
Milá nostalgie, asi stárneš hele... Připomnělo mi to knížku Filipa Koryty Falknov calling, je tam z tvého kraje, neznáš ho náhodou? Taky vzpomínal na dětství se všemi detaily, průšvihy spolužáků i tajenými hříchy z rodiny, všichni byli k poznání a byla to fakt vydaná knížka, tomu říkám odvaha. Ale taky to máš fajn, to ne že ne.
Pohltila je realita současnosti.
Taky jsem měl rád, když na konci sklizně postavili z balíků slámy velkou kostku a my jako děcka jsme na to lezli a hráli si na Titanic. Proč tam lezou velcí kluci a velkýma holkama jsem pochopil až později.
Pěkné (hele včera jsi měl svátek!). Jakto, že má každý svátek dřív než narozeniny? Ach ta nostalgie, aj slza ukápne ze zanícených spojivek.
Taky jsem měl rád, když na konci sklizně postavili z balíků slámy velkou kostku a my jako děcka jsme na to lezli a hráli si na Titanic. Proč tam lezou velcí kluci a velkýma holkama jsem pochopil až později.
Pěkné (hele včera jsi měl svátek!). Jakto, že má každý svátek dřív než narozeniny? Ach ta nostalgie, aj slza ukápne ze zanícených spojivek.
No tak ti toho angličáka na pískovišti sebrali. Prostě před pikolou za pikolou už je pryč. A dělej... hážem čáru.
Ta druhá část je hodně osobní ... první se dá aplikovat na různá sídliště
Homér: jo u čaje se lehce volí slova ... ale tohle je fakt dobrá návnada ... čím víc to čtu, tím víc se mi líbí druhá část víc než první ...
človiček: Asi mi nic není. Léto bylo pestré. Ale v podstatě je to pořád jen cesta ke smrti. Dík!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?


