|
|
Z betonové boudy na popelnice
naučím tě lítat
na sídlišti, zas nám bude deset
roztáhni paže, nadskoč a je to tu
Klepadlo, pikola, pod balkóny sléz
boží chlebíčky přehlížené
těmi šedivými koulemi
co vstávaly jen pro peníze
Chodilo se na jabka
čím vyšší plot, tím lepší chuť
pak na kole kolem puštěných psů
tryskem na kopec plný opuštěných bunkrů
Dělali se ohně
a padalo do stohů
z hlohů nám za krk skákali škvoři
a občas jsme dostali seřváno za roztrhanou větrovku
největším adrenalinem však byly
děti ze zvláštní školy
Mrázek s Dlabačem
co si hráli v kontajneru na hovnocuc
a kluci Blažkojc, co každýho zmlátili na potkání
pak kradli a fetovali, jeden se nedávno oběsil
Kde jsou holky Damrů, co v jídelně čórovaly bundy
a celá ta rodina Pantůčků, kde byl incest ranní kávou?
Kde je Martin Pešta,
co si čerstvou šťávu z makovice
šlehnul rovnou do žíly?
Kde je Štváník, ten retard,
co svým spermatem lepil bombu z petard?
Kde je bombr Míry Vojáčka!?
naučím tě lítat
na sídlišti, zas nám bude deset
roztáhni paže, nadskoč a je to tu
Klepadlo, pikola, pod balkóny sléz
boží chlebíčky přehlížené
těmi šedivými koulemi
co vstávaly jen pro peníze
Chodilo se na jabka
čím vyšší plot, tím lepší chuť
pak na kole kolem puštěných psů
tryskem na kopec plný opuštěných bunkrů
Dělali se ohně
a padalo do stohů
z hlohů nám za krk skákali škvoři
a občas jsme dostali seřváno za roztrhanou větrovku
největším adrenalinem však byly
děti ze zvláštní školy
Mrázek s Dlabačem
co si hráli v kontajneru na hovnocuc
a kluci Blažkojc, co každýho zmlátili na potkání
pak kradli a fetovali, jeden se nedávno oběsil
Kde jsou holky Damrů, co v jídelně čórovaly bundy
a celá ta rodina Pantůčků, kde byl incest ranní kávou?
Kde je Martin Pešta,
co si čerstvou šťávu z makovice
šlehnul rovnou do žíly?
Kde je Štváník, ten retard,
co svým spermatem lepil bombu z petard?
Kde je bombr Míry Vojáčka!?
Jééé, sladké bezstarostné dětství a kouzelné mládí. Vzpomínky jsou někdy radostné ondy smutné, ale hlavně, že jsou.
Vytiskla bych to a anonymně vyvěsila někam na veřejný místo v tvojí rodný hroudě, ať je to kdekoliv.
Milá nostalgie, asi stárneš hele... Připomnělo mi to knížku Filipa Koryty Falknov calling, je tam z tvého kraje, neznáš ho náhodou? Taky vzpomínal na dětství se všemi detaily, průšvihy spolužáků i tajenými hříchy z rodiny, všichni byli k poznání a byla to fakt vydaná knížka, tomu říkám odvaha. Ale taky to máš fajn, to ne že ne.
Pohltila je realita současnosti.
Taky jsem měl rád, když na konci sklizně postavili z balíků slámy velkou kostku a my jako děcka jsme na to lezli a hráli si na Titanic. Proč tam lezou velcí kluci a velkýma holkama jsem pochopil až později.
Pěkné (hele včera jsi měl svátek!). Jakto, že má každý svátek dřív než narozeniny? Ach ta nostalgie, aj slza ukápne ze zanícených spojivek.
Taky jsem měl rád, když na konci sklizně postavili z balíků slámy velkou kostku a my jako děcka jsme na to lezli a hráli si na Titanic. Proč tam lezou velcí kluci a velkýma holkama jsem pochopil až později.
Pěkné (hele včera jsi měl svátek!). Jakto, že má každý svátek dřív než narozeniny? Ach ta nostalgie, aj slza ukápne ze zanícených spojivek.
No tak ti toho angličáka na pískovišti sebrali. Prostě před pikolou za pikolou už je pryč. A dělej... hážem čáru.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsou stále tam : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bytí
Předchozí dílo autora : Rovina

