![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Opravdu pobavila :-) a prosím tě kde je ta sběrna? :-) hezky sis zarýmoval!
Místo planých trubců
Stačí jeden hřebec,
S uměním své klády
a pro jeho klady,
Rozpustí se ...
Rozpustí i sklady ..
Stačí jeden hřebec,
S uměním své klády
a pro jeho klady,
Rozpustí se ...
Rozpustí i sklady ..
Jak tak sbírá trubce
narazí na blbce
to ji vážně prudí
oni jsou moc chudí
narazí na blbce
to ji vážně prudí
oni jsou moc chudí
Miňko : to zní jako velmi rytmický a hravý text ! Má to skoro poezii, ale zároveň to působí trochu tajemně. Hezky neotřelé vyjadřování, pobavilo a díky.
človiček: Ano, to už jsem napsal v odpovědi na komentář. Díky za nahlédnutí..
Ne cíl ,ale cesta je smyslem života.(cesta pokojného bojovníka)
Miňko : tak tohle je ta správná touha a hlavně ty poslední dva řádky jsou krásné ! Moc líbí !
debata krásně ilustruje, jak moc se někteří mohou mýlit a jiní doufat...báseň se ti povedla ;)
wojta: Srdečně Tě zdravím, po dlouhé době. U této hlouposti mne až zarazilo jakou vyvolala polemiku...
Žák Pepíček by pravil, že nové začátky jsou ovlivněny hlavně tím, jak moc nás bolí nohy. A věk, věk s tím nemá co do činění, je to jen neúprosně narůstající mínusové skóre.
A Smrt? Brzy uvidím, třeba je i něco po ní ..... ?
A Smrt? Brzy uvidím, třeba je i něco po ní ..... ?
koiška: Dandy: puero: Yana: Psavec: Díky za návštěvu. Homér má samozřejmě pravdu. Ale automobilka Renault má svůj slogan "cesta je cíl" Domnívám se že to platí nejenom pro vozy Renault...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lacosta [18], Alice [14], naplicichleknin [9], ÁlaV [5], SUVR [2], Lactosemax [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


