Jolly:
...on je... :)
Děkuji.

Celý je to krásný. Naplnilo mě to představama. Marně hledám slovo, kterým bych vyjádřil ten pocit...

podzemní vesmír je krásný obraz

Orionka:
Je to reakce na něco, co se mi stalo, a tak děkuju... :)

DDD:
Vylítla na konci roku, a tak děkuju.
Něco přidám, ale nevím... :)

Trochublázen:
děkuju... :)

Opravdu úžasná. První sloka mě dostala.

Přesně tohle jsem měl na mysli, když jsem se ptal, jestli ještě pár takových máš. Včera nebyl čas se přihlásit a plodit nějaký smysluplný komentáře. Na druhý přečtení je snad ještě lepší. Už to první bylo boží :-)

Jo, tohle bych mohl číst pořád

občas sa stane, že stretneme toho kto nám zmení život tým, že zostane alebo odíde

Kekebreke:
(odpověď na zprávu)
Vůbec jsi mne nepochopil. Mi se tady líbí, nemám pocit, že by to tu šlo od desíti k pěti. Plyne to tu pomalu, bez bodů a to je fajn. A propos. Nejhorší je, když si někdo nevidí na špičku svého vlastního nosu.

kmotrov
Frýda mi prokousla zápěstí. Bylo toho víc a tak to šlo ven. Jsou to pocity. Neumím skládat. Když se začnu snažit, tak je to o ničem. Děkuju moc. Vážím si každého slova. Kdyby nebylo čtenářů a odezvy, tak by byl svět chudý...

Trochublázen
Táta byl včelař a já s ním...

Já jsem tady za prudiče, takže:
Dlouhá expozice: poezie není popis, takže je dlouhá expozice je na místě, ta tvá se pohybuje na hranici srozumitelnosti a tajemnosti, tím je tvá tvorba zajímavá. Vyváženost, u volného verše jde o to, aby báseň byla soudržná, ale přitom v ní bylo vnitřní napětí. Výraznější provázanost by tam sice mohla být, na druhou stranu, tím svým focením nacházíš tak zajímavé a neotřelé úhly pohledu, že Ti to každý odpustí.
Takže super!

kekebreke:
Děkuju za kritiku, zamyslím se, i když mne poněkud zmátla...náhodou tě zahlédla na literu. A tak nakoukla. Měla tichou radost z posledního řádku tvé první básně.
A tak vítej... :)

Orionka: Máš pravdu. Ale tak jsem to v té chvíli cítila. Štve mě, když jdu po lese a vidím podřezané jedle. Nestačí jedna, byly tam tři. Než si někdo vybere. Zloděj. A tak píšu, jestli si takový člověk uvědomuje, co dýchá a koho. Kolik může být v jednom stromu životů. Asi jsem svým způsobem trhlá. Ale už je mi to dávno jedno. Děkuju. :)

DDD:
Ten konec je více méně pro kamaráda, sem tam si napíšeme a mi naběhla jeho báseň, kde byla skleněnka... :)

Homér:
to jo...vzpomínek... :)

Je to na mě výjimečně až příliš poetické, například "mlčíme skleněnky slz" se mi moc nezdá, i když to před DDD: snad ani nemůžu říct, ale přesto nalézám jako vždy i skvělé momenty a pro mě také překvapení, že existuje slovo plást

kekebreke: Takže cokoli jde mimo mě, je špatně? Můžem se hloupě a trapně handrkovat o definici pojmu "báseň", já v tom každopádně spatřuju takovou spoustu poezie jako málokde jinde.