Střepy... do srdce... to sedí

co zkusit pro začátek malé krůčky... zkusit mít rád úsměv pekařky, co si u ní ráno na rohu kupuješ slaný rohlík a řidiče tramvaje, kterého nerozhodí ani nervozní nevyspalý cestující kopající do dveří, co se otvírají příliš pomalu, když on zrovna tolik spěchá... a pak... pak mít rád třeba sebe...
:-)

Ginnare: Je-li to tak. Pak to taky nemají lehké.

a taková jsou koťátka májová...

Podařilo se Ti věrně vykreslit bdění...
Ta forma je zvláštní... na báseň... ale proč ne
Musela jsem číst dvakrát... třikrát... ale vyplatilo se mi to... našla jsem se v tom :-)

Ginnare: Slibuji, že příležitostně opět zaslním jak u b-čkového rodinného dojáku. Mimochodem dodnes jsem tam měl chybu. Chybějící písmenko. Uniklo všem očím. Jsem rád, že nejste hnidopiši.

Ginnare: Klišoidní je nádherné slovo a přiléhavé.

Ginnare: Nemusíš být skromná za každou cenu :-)

Ginnare: Máš pravdu a když si to po sobě čtu s odstupem, tak to žádná sláva není.

Tlačenka po ránu? To by mě zabilo. Ale básničku čtu dokola :-))bezva včetně názvu. Fajn ještě poležím s knížkou.

Mlčeti Zlato: chraň Tě ruka páně...! kmotrov to myslí dobře... vždy to myslí dobře... ale občas na můj vkus (a jelikož jistě nejsem zcela originální, tak i na vkus někoho dalšího) je příliš... jak to říct... pragmatický...

Já chci mít možnost se sem tam "dojmout"... takže žádné zamýšlení nad "sebedojímáním barvotiskovými klišé"... ju? :-)

ty krysy a to soukolí mi přišlo tak "klišoidní" (tenhle výraz jsem někde slyšela či četla a zdál se mi super... :-D )...
ten závěr mě dostal! Pecka!

mile rozverné...
budu chodit pěšky... abych Tě nepřipravila o iluze :-D

první sloka mě nenadchla... ale závěr je tak silně obtěžkaný hlubokou myšlenkou, že musím říci... super!

jak řekl kmotrov...
úplně jsem cítila zaříznutý obojek...
brrr... :-)

syrová... drsně studená...

skvělá :-)

jede i ten, co nezaplatí... dokud z rozjetého vlaku nevyletí...

baví mě, co ve mně Tvé básně evokují :-)

opravdu sugestivně popsaný odpor k rannímu vstávání... :-)

všechny hořké "pilulky" pošli po větru, ať odletí s babím létem... nacpi tabák do lulky a v zimním tichu kochej se širým světem...
Těžko budeš sám... je nás tu kolik miliard... :-)

Ginnare: Jsem uveden do rozpaků. Děkuji.

Ginnare: Díky za čtení.