kmotrov: Moc si vážím a děkuji.

Smutná, ale krásná. Děkuji !

Tohle je obsahově hodně silný. I dost plný a nápaditý. Nejsem odborník na vázaný verš, negramatické rýmy báseň vždy osvěží. stáří/sváří, sil/rozrazil, kříži/tíží. Pěkný rýmy.

Početl jsem si.

Dobrý! A celkem snadno pochopitelný...

Psavec: tak nějak...

Ginnare: O tom to je o stáří a jeho směšnosti a o bolesti starce, který si to vše uvědomuje, protože mu ještě zpuchřelost nevyzobala rozum. Odkazuji na Goetha.
Ovšem je to spíš epigram než bolestné prozření. Rád si ponechám svou pošetilost.

Ginnare: Děkuji a těší mě tvé náhlé zjevení.

Ginnare: Myslím, že jsem bez nároku.

Hrozí udávení viatikem...

Lék na všechno... toho je nám třeba. Ať v kopřivách nebo za pecí... jednou zase budeme nahý... Obři i ti nevelcí

Proč stáří?

Že by pošetilost stáří.

Na smutnou notečku.

Je v tom smutek, ale napsané je to výjimečně.

Dandy: Vůně chleba má nádech smutna? Ach Bože, Dandy.

Moc pěkná,zrovna dnes jsem potkal pani a kecali jsme vic jak hoďku.A vůně chleba je úžasná,má nádech smutna ale je vněm naděje

Sasanka: Děkuji, za čtení i za pochopení. Smutno je slabé slovo.

Hezká,ale nějak je mi z ní smutno. Někdy se prostě mluvit nemusí...sakra inspirace...

Povedená.

Martin Patřičný: Ta báje už existuje. Nechtěl jsem ji přepisovat. O Orfeovi to prostě není.