 |
 13.04.2016
43, žena, Praha |
komentáře k dílům uživatele :
14.12.2020 - 21:21
5Nechávám to plynout. Takový předěl před další etapou života. Pokračování příště. Ahoj.
14.12.2020 - 21:044Tak se z toho holka vyběhala, to je dobře. A ještě má díky tomu dobrou fyzičku.
13.12.2020 - 23:087To jsi mi udělala radost. Z Gany by byl špatný Terminátor. Je mi jasný že rukavičky nebudou , ale ženská postava jí sluší.Doufám však že jednooký nebude jako Žofré s Angelikou. Díky za tvou tvorbu.
13.12.2020 - 13:355Nine: Já myslela, že ses o Hortovi chtěla dozvědět více :). Díky za stálou přízeň.
13.12.2020 - 11:445To je čtení panečku. Úplně mě to pohltilo. Cos to provedla! To sem vědět nechtěla. Dneska už tě číst nebudu. Musim se s tím nějak vyrovnat. Máš u mě vroubek.
13.12.2020 - 11:275Jakpak to bude mezi nima pokračovat. Červená knihovna to asi nebude. Mě zajímá Hort. Já bych chtěla vědět něco o něm.
10.12.2020 - 22:514Svět fantazie je zvláštní. Ukazuje to člověku jak pomíjivá může být skutečnost. Vždyť vše kolem nás je vlastně jen vymyšlené způsobem uchopení, pojmenováním a předáváním vnímaných iluzí z generace na generaci.
10.12.2020 - 20:496Hm, hm... vyzařuje auru ochranitele. Tady začíná něco klíčit, něco se tu rýsuje. Nechám si to na příště. Mám se na co těšit. :-)
10.12.2020 - 20:206Všechno zlý je pro něco dobrý. Díky tomu jí začíná úplně novej život.
10.12.2020 - 19:576Spoustu věcí mám s Ganou společných, jenom snad v tom sladkém se lišíme. Co to je? Cos jí to provedla! Ty si mě nechala srazit autem.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Osamělý Filosof [18], sabina.rove [17], barcalili [17], Blunt [16], dickerdd [14], Pučik [12], hrochmut [11], JosefK [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
