![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


nedokážu milovat bez bolesti,bolest léčím láskou bez milování a až tam kde jako by nic není,kde nohy ztrácejí se v mlze ,tam ji potkávám,prostou, nezdobenou bez příslibů,bez chtění.Nelze ji ztratit,kdo jí ve tmě nezná,ten na světle projde kolem bez povšimnutí.


Homér: Ty jo, takhle myšlenka dala tý básničce celkem nový rozměr.


Je krásně hravá, hravě krásná.. hezky plyne, ale nakonec je vlastně smutná.. ten závěr.. ten je nejvíc..


Líbí se mi z mnoha důvodů i z těch, na které jsem nepřišel.


AndersA: Jsem ráda, že tě oslovila - a zároveň mrzí, že bolí.. děkuju!


Je to dost silné. Dokázala jsi na mě úplně přenést ten pocit, bolí a řeže.


none: Je. A je taky úžasné, že pro každého to můžou být úplně rozličné věci. Ach ta znaménka.. :-)


Někdy je zvláštní, co všechno dokážeme na druhých milovat. A znaménka mlčí.


DDD: Děkuju moc! Ano, od takových pocitů raději co nejdál..


Přes kufry cesta nevede... Opravdu moc hezky napsáno. Nerad bych se tak kdy cítil.


none: To mě moc těší! A od tebe o to víc, že tu tvou prostě obdivuju... díky!


Líbí se mi, celá. Kdysi napsala podobnou. Budu ji mít v ročence...
Máš hezkou poezii.
Máš hezkou poezii.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?