já si pochutnal

Možná by stačilo přehodit řádky

historie zapomíná
na takové
schoulené...

žít věčně a zároveň zemřít mladý - geniální myšlenka, celkově geniální :-)

Hezké :)

věčně na dluh

Tohle mi trochu připomíná haiku, líbí se mi to:-)

kráčet pod hvězdami
věčně na dluh
věčně sami

- tím je pro mě všechno řečeno, krásné!!!

krásné, super zakončení :)

Orionka: Na ně (koho, co? schoulené) historie zapomíná :) Asi je to matoucí.

Ta je moc pěkná ... Skvěle zní :-) Bezva téma :-)

Myslím, že ona už má dokonce jiného antickeho hrdinu. :P

No jéje :D ta už dlouho není aktuální :D

Krásná :)

všímavá Orionka, pravda teď mi to taky vrtá hlavou, ale jinak má ta básnička moc hezkou atmosféru, malinko tajemnou a melancholickou

Zvláštní, nevyslovená... Přemýšlím, proč schoulené. Nesedí to k žádnému příčestí. Jakoby tam byly dvě skupinky, jedna mužů a jedna žen. Takže asi orgie v zahradě antické vily :D

našel jsem si co mi pochuti

Moc pěkná báseň plná vůní a vůbec fantazie. A náročností - jakoby ani nebyla Tvá :-D ;-)

tak ten si zkusím uvařit :-)) hlavně to slunce a smích...

milá. mám ráda nostalgii a vzpomínání na dětství. právě nedávno jsem přemýšlela nad tím, že moje nejranější vzpomínky souvisí téměř výhradně s traumaty a že to je podivné. musíme si více připomínat ty krásné a milé vzpomínky. ty hřejivé, jako chai čaj.

Super. Jedna z mála, co zachycuje poměrně konkrétně autorovu vzpomínku, a přesto při čtení čtenáři vytanou na mysl jeho vlastní vzpomínky, které nikdo jiný nezná. Takové mám ráda.