vydařené, pěkné, svěží.

niiice :D váně hezké, dost se mi líbí

To se mi líbí :-) Většinou nemusím ty osobní zájmena na konci, ale tady to má důvod, tady to má šmrnc a patos ;-) Trochu slzím z těch malých písmen u jmen ... Tahle móda jde nějak mimo mě ...

To je... smutné a krásné.. Bude se mi stýskat

Zamila: Děkuji. Uvažovala jsem nad tím, jestli je použít nebo ne, protože k pravidelné struktuře a rýmům mám poslední dobou negativní vztah, připomínají mi korzet, do kterého báseň svazuješ. Nakonec jsem se rozhodla přemýšlet o těchto náhodných spíše jako o hrudním koši a nechala je tam.
Co myslíš tím "ultranadnesený"? Protože já bych právě tak popsala tvá díla. (Nemyslím to zle, ale zjevně je mezi námi komunikační šum.)

Orionka: Děkuji. Na zkoušky se učím avantgardní literaturu a rozmanitost děl, jejich hravost a nápaditost mě motivují ke zkoušení nových věcí. Zatím nejtěžší je asi kubismus, pořád jsem ho nerozlouskla. (V příštích týdnech očekávej kubistickou báseň, která - snad - nebude další aluzí na Jeana Cocteaua.)

DDD: Děkuji, tvé pochvaly si neskutečně cením, protože obdivuju lehkost, s jakou několika slovy vyjádříš něco, na co by mi nestačila sedmistránková epika.
Snažím se psát jak mi pusa narostla, ale bohužel mám odmala zálibu v hádankách a hře, která se jmenuje "myslící slovní fotbal" - spočívá v tom, že protihráč musí slovo, které opíšeš jinak, napřed uhodnout, než může navázat svým. Takové malé opisy nevědomky používám i ve svých básních, bohužel často odkazují na čistě osobní dojmy nebo některé z mých opravdu specifických zálib či obskurních knih v mé knihovničce (jako třeba The Secret History nebo Krabí zjevení), takže můžou působit nesmyslně.

Také mi to připadá velmi obrazné, originální a rozhodně přirozené. Vnímám, jak neustáváš v hledání nových možností vyjádření, což mě jako čtenáře velmi baví.

Poslední dobou, ač mám prázdniny, mám nějak podezřele málo času. Ale najít si chvilku na tvá dílka má opravdu smysl. Nechci, aby to vypadalo jako pochlebování, ale tvůj styl mi neskutečně sedí. Nechápu, co na něm má být nepřirozeného. Málokdo umí zacházet se slovy takhle krásně a přitom nenásilně. Zase mi nezbývá, než závidět :-) Ta výtka mi pak přijde tak trochu legrační...

Zam má pravdu,mě se líbí moc. :)

Taky líbí

Ty (snad) dva plíživé (to nemyslím pejorativně) rýmy se mi moc líbí, dávají básni ráz. Celkově na tenhle ultranadnesený styl poezie ale nejsem, to už víme :-) Někdy je přirozenost více, no ... Ale ostatním se určitě bude líbit moc :-)

Mě se líbí ať haiku nebo ne, je to hezká myšlenka.:)

Voda modrá chlorem je fajn. :)

Také o psaní haiku také nic nevím, ale trochu mě znevýhodňuje to, že nevím ani nic o čtení haiku...

Jinak, po zamyšlení mi tato báseň připomněla tu známou kost, kterou ve filmu "2001: Vesmírná odyssea" vyhodil do vzduchu nějaký lidoop a proměnila se v kosmickou loď.

Severak: O psaní haiku tady u nás neví nikdo nic, včetně mě, samozřejmě (ačkoli intenzivně pracuju na tom, aby to mé nic bylo menší než to obecné nic.) Vyjímku tvoří Antonín Líman.

Zamila: sloveso tomu dodává dynamiku.

(Všimněte si, jak vím o psaní haiku naprostou tužku. :-D)

Dobrá myšlenka s bezva atmosférou, i když haiku to asi nebude. A to sloveso mi ten (jakýkoliv) noblesní poetický útvar trochu kazí svou naturálností ;-)

Souhlasím se Zamilou, ale podle názvu (skica) soudím, že to byl záměr.

Mamka: přesně! Líbí.