Zamila: připadáš si staletá?

Takže to neni o mně? :-D Achjo :-D ;-)

Amadeo´´: většina mých básní vzniká z potlačené agrese, smutku, radosti a silných emocí vůbec. naproti tomu tahle (a ostatní ze sbírky prostor) jsou spíše výsledkem 'kontemplace na téma', a jako takové menší, klidnější a nenápadnější. tahle vznikla v reakci na krajiny vnitřní a vnější od václava cílka, konkrétně na pasáž o geomorfologii českého masivu a stabilitě vodních děl na vltavě.

lakomec: :-D Ježiš... Zavání to degradací, ale budiž ;-)

Zamila: Lakomcova škola versologie 1: Nikoliv strofa, nýbrž odstavec. Strofa je významově, zvukově i rytmicky soudržný celek (o strofě lze pak mluvit, je-li báseň tvořená více celky). V dnešní poezii, kde vládne volný verš, proto mluvíme o odstavcích. Howgh, náčelníku. :D

Četl jsem ji už včera a mám z ní zvláštní, rozporuplné pocity. Přemýšlím, čím to je protože to rozhodně není špatná báseň. Jen... asi jsem si u Tvé poezie už tak nějak zvykl, že má daleko větší sílu. Budu se těšit na další...

Yana: děkuju, jsme obrazy krajiny

Prostřední sloka, tak je u mě top, ale celkově se mi líbí jak se prolíná příroda a život, no ty víš že máš můj obdiv :-)

zejména závěr poučný

NoWiš: dekuju za obsahly a konstruktivni komentar, voe :D

:D

Tyjo, to se mi líbí... Hlavně poslední strofa ;-)

Moc hezky vyjádřená atmosféra... :-) Originalita je prostě Tvoje ;-)

aou..., fíha, první sloka a spadla mi brada, u další ani nemluvě, pocit? No, tuto báseň pochopí jen člověk, který má v sobě básnické střevo, kdo je básnické dřevo (já třeba hudební) tak neví vo co go. Tím netvrdím, že já to vím :-)))

má atmosferu....

casa.de.locos: Jak se říká "Boží cesty jsou nevyzpytatelné", tak jsem k němu tak nějak došla :D

Jekaterina: diky. co tak najednou reakce k archivnimu nalezu? :D

François Villon by měl radost :D

Big lajk

Už první obraz s lesem připomínajícím bříško drozda je parádní.
Moc hezká. Jemná a barevná.