Moc hezké...

Lenča: Nevšední všednost, velké maličkosti - to už je půl básně,,, díky

Ailin: díky za vše... ;-)

Nádherná - souhlasím s Ailin. Nevšední všednost, velké maličkosti... poezie všedního dne. Wau - a káva vychladne... :)

Krásná... ty nejmenší věci se stávají těmi největšími, "pozlaceny láskou"... :-)

Yana: děkuji... moc mě těší... ale já ta světla vnímám, jen bych je chtěla ještě více rozzářit...

mně se moc líbí závěr básničky, nejdřív jsem chtěla napsat cosi v tom smyslu že to nejprve musíš svítit ty sama, pak jsem báseň přečetla znovu, je opravdu silná, moc se mi líbí právě to že v ní hledáš ta místa, není to sebelítostivé, kdo hledá najde, mně se po více přečteních líbí moc

Zamila: ok, díky za názor...

Zamila:díky za zastavení,stále na ten jeden verš, co mi všude chybí, nemůžu přijít , nechceš mi ho prozradit ;-)) ?
no jo,no, prostě to cítím asi jinak...

vanovaso: No, na mě je to už hodně volný styl poezie ... A "medové" - "duhové" se mi tam trochu mlátí, no. Ale to jsem prostě celá já :-D

Chybí mi v závěru ještě jeden verš /klasika :-D /. Jinak je příjemná.

Amelie M.: díky, jsem moc ráda, že se ti líbí...

Lenča: děkuji... vnímám to světlo i přes ta zimní nevlídná rána .:-)

Ailin: :-)), díky...

to se moc povedlo po vsech strankach..

Zamila: opožděně, ale i tak díky...

j.f.julián:děkuji za zastavení a milý komentář...

Nádherná.
"když smutek a bolest v objetí přede mnou klečí" - to je vážně působivě vyjádřené.
A ať zase svítíš :)

Krásná... pro mě velmi silná. Souzním...

Zamila: to jsem ráda, že se ti líbila, jj, vlastně máš pravdu "cosi" omamného to bylo ;-)) , a po tom, co jsem se o ayahuasce dozvěděla, se ani nedivím, že do toho někteří jdou, já na to ale odvahu nemám... myslím si, že , vše co zavání otvíráním duší až na samé dno nebo ještě hlouběji, může být i nebezpečné...