Nezapřu svůj styl, protože se o to v žádném případě nesnažím:) Máš pravdu, opravdu takový život občas bývá.. snad i další z okamžiků popíši tak, abych si od tebe v komentáři přečetla něco podobného:o) děkuji, B.

Některé věci nezměníš, já zkrátka stále ráda děkuji za komentáře:) I Tobě...

Sláva, už nikam nechoď :-) a zůstaň. Napsané krásně, s citem, tak, jak to umíš jen ty.

Hrozně hezký... opravdu moc se mi líbí tvoje povídky a ještě líp se mi čtou...:)

Nezapřeš svůj styl. Krásná vyznání a nedá se k tomu dodat nic jiného, než že takový je občas život.

Některé věci nezměníš, a přesto v ně musíš zkrátka umět věřit
ohromne napsany.

:)

vždyť víš :)... bych se zas opakovala :)

Zanechalo to ve mně něco.. nejde to popsat.. ale je to příjemný pocit:-) Pěkný nápad, pěkně napsáno..:-)

Moc se mi to líbilo:)

kdyý ono to vždycky tak pohladí...je to jako hlouček atomů pocitů, co rozutíkají se po celém těle...a zastaví se u srdce, co má najednou žaluzie odhrnuté:)...
a víš co?...zrovna sněží:)

krásný, milý a tak to bolí někde tam uvnitř....

zvláštní fotka... hodně příjemná povídka... :)

Hezké Barunko. Bohužel takový je někdy život.

Bolí... Ale je nádherná...

Moc se mi líbí...*

Zajímavá... Něco mi to připomíná..až moc. Hlavně ten název a anotace mě dostaly, protože kolem něčeho takového se těď točím:-) Momentálně se nacházím ve fázi přátelství, přátelství s křídlama (ale jak se to vezme).

No tak tohle dílko je opravdu s duší ;-) moc fajn :ú

páni, páni ... nemám slov... skvělé

krasa... ;)