 |
 16.12.2012
50, muž, Praha |
komentáře k dílům uživatele :
15.03.2015 - 12:57
14Jiří Turner: Orionka: Díky, no, když to říkáte, tak asi ano... :-)
12.03.2015 - 18:4914člověk potřebuje oboje, lidi i svoje soukromí, samotu ...chvíli k rozjímání...
11.03.2015 - 15:0914Hm, toť otázka ???, třeba proto že tam všude co popisuješ nikoho neznáme a chceme být alespoň chvíli sami, ber trochu s nadhledem můj komentář, ale dříve když jsem jezdila autobusem a vlakem tak jsem byla naštvaná že jede někdo známej, chtěla jsem si rozjímat, tak o životě, chvíli nerušená a jenom sama se sebou
10.03.2015 - 11:4714Opět krásné a zajímavé zamyšlení. Lidé možná podvědomě hledají a taky cítí, ke komu se můžou chovat "společensky". Jelikož dělám v obchodě, zkouším se vždycky nastavit tak, jak je daný člověk. Ale přitom neztratit sama sebe. Fajn výzva.
10.03.2015 - 09:5414Souhlasím s Jiřím, taky to vidím jako aforismus, povedl se.
10.03.2015 - 09:4514Už ta tvoje minulá báseň lavírovala na hraně básně a aforismu. Tohle už mi přijde jako aforismus se vším všudy, ale dobrý. S obsahem zcela souhlasím.
10.03.2015 - 08:0214To je dobré zamyšlení. Souhlasím s tím tvým komentářem, vnímám to také tak. Oslovilo.
09.03.2015 - 23:2414Moc se mi líbí pochopení samoty jako něco, čeho se snažíme dosáhnout uprostřed světa, kde ti neni dopřán klid ani na záchodové míse.
09.03.2015 - 21:2614Sucháč: zamilovaní důchodci.. to by si zasloužilo básničku! :))) jo, lidé v každém věku sní a cítí.. a vnímají..
09.03.2015 - 21:2414Amelie M.: :-D Díky...nemyslím si, že je to v nespolečenskosti...spíše z obav, co se stane, vyjdeme-li si vstříc... Dneska jsem si sedl v autobuse ke dvěma zamilovaným důchodcům a i když se to nemá, poslouchal, o čem se baví...dáma hleděla ven a pozorovala západ slunce mezi paneláky... :-)
09.03.2015 - 21:0614panč někteří jsme prostě nespolečenští a jiné lidi raději nevidíme! :)) skvělá!! poslední dobou tě líbá múza.. to je fajn..
07.03.2015 - 21:2612Sucháč: Ano, každý si z toho může vybrat to, nač je právě naladěn...:-)))
07.03.2015 - 19:2912shane: nooo, bylo to myšleno trochu jinak...ale díky, tohle se mi na poezii líbí nejvíce...ta vícebarevnost... :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marty [13], Meluzina [12], Caro_in [12], arwmarie [12], Sirael [10], nanynaaa [9], mprecek [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
