Yana: taron: Orionka: Amelie M.: Nedám se, takhle to být musí, nedokážu si představit, že neco vynechám, navíc neznáte podnět k napsání této basně, takže berte, nebo nechte být, ale i tak... dík :-)

prostě vždy bude na tebe něco, nebo někdo, vzpomínat. Nežijeme nadarmo...máme i vášně!
:)))
Holky by ti to pěkně vočesaly, nedej se! :)

Podzimní paráda.

Orionka: aby mu z té básničky něco zbylo :)))

Líbí se mi ta hra se slovy. A vynechala bych hned první řádek :).

Hm, nějak mi to nejde pod nos, v sobotu po ránu :-), no, neni to úplně špatný, je to nápaditý text, ale asi by to chtělo nějak upravit

jej, už běžím, skvělé, pozitivní a moc hezky čtivé

Vynechala bych druhý řádek a pak možná.. :-)

.

To rozhodopádně :-) Ironie ;-)

Zamila: diky...víš...oni i muži jsou lidé...

ŽblaBuňka: taron: PrimaDen: oslov radek: Orionka: Midem: díky moc, snad to ještě chvíli vydrží...:-)

Tady se někdo rozjel... :))
veselá, povzbudivá...líbí.

pohodovka vonící podzimem:)

líbí

Dost dobrý. To mi připomíná atmošku mládí :-).

Krásná báseň ... :-) A osobně mě těší, že i chlap zná nejen základní barvy ;-)

příjemné počteníčko

Pěkné, s příjemnou podzimní náladou. Jen ty nachové peřiny mě zarazily. Vím, že jde o metaforu, ale brát to doslově - zvláštní bujná představa :)

Severak: ...anebo tak...:-)

odpovídající píseň:

VRCHOL
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica

Zde vrcholy ční a mraky tu jsou
a laviny řítí se za lavinou
a kameny padají padají tvrdé jak pěst
zde příkrý je sráz a strmý je strach
a dá se jít jinudy obejít svah
my jsme však zvolili nejnebezpečnější z cest

Kdo neriskoval kdo nelezl sem
ten nemůže říct už vím jaký jsem
střípeček hvězdy je pro mne ten největší dar
tam dole je klid a tvrď si co chceš
tam za celý život svůj nenalezneš
setinku takových nádherných kouzel a čar

Hrát funébrmarš zde neuslyšíš
zde nevlaje flór a netrčí kříž
jen kámen tu zbude ten u něhož našel jsi klid
a na štítu hor kde bílý je led
tam plápolá pochodeň věčná jak svět
a to je ten vrchol jenž nestačil jsi pokořit

Ať mluví co chcou ať žvaní co chcou
smrt není věcí zbytečnou
je horší zemřít z chlastu či na kašel
a další už jdou a přijdou sem zas
a slunce změní za nečas
a dojdou tam kam tys už nezašel

Své stěny se drž a pevně se chyť
tam dole není záchranná síť
a kameny drolí se drolí se ze zrádných skal
sám sobě jen věř že stačí ti sil
věř skobě již jsi do skály vbil
a modli se aby tě pojistka držela dál

Tak lezeme výš a ani krok zpět
ač kolena únavou začla se chvět
a srdce by nejraděj vyběhlo k vrcholům hvězd
máš na dlani svět a dole je zem
jsi šťastný a trochu jen závidíš těm
těm dole kteří se chystají teprve lézt