![]() |
komentáře k dílům uživatele :
není nic hezčího nad básnické sebemrskačství. Pěkná básnička - ze života.
... je málo kašpárků s rolničkami,
mnoho kašparů bez rolniček...
mnoho kašparů bez rolniček...
...
o tom štěstí jenom krátce,
za žhava ho musíš kout
a na správné křižovatce
pořádně se rozhlédnout...
o tom štěstí jenom krátce,
za žhava ho musíš kout
a na správné křižovatce
pořádně se rozhlédnout...
to je krásný.. nevim proč, ale úplně mě to pohladilo.. asi ten krásnej závěr....
přec není si jista a bude-li nad tím ještě chvíli takto bloumat, ztratí důvěru v jistotu, že tu iniciaci (nejspíš deflorativního rázu) vůbec prodělala, nemám pravdu? Jako mužský čtenář cítím se vystrčen na okraji zájmu a dojmut, že vlastně nemohu ani přidat vhodné okomentování.
přes veškerý rozvířený zvídavý optimismus akcentovaný mou šílenou představivostí (nač plýtvat tak nečeským slovem fantazie,že?) došel jsem k závěru, že to vlastně není nijak revoluční počin. A i přes nový inovativní nános vrstvy slov, která s sebou nese nové verze téhož, nemohu se zbaviti pocitu, že jsem už něco podobného četl, že něco podobného čtu velmi často. Není to známkou nekvality. To ne, jen množství. Třeba je toho Dobrého napsáno toilik, že zvráceně toužím po něčem fakt hrozném, co nasytí mou zvrácenou choutku nacházet stále něco co se vymyká, ať je to skvělé nebo špatné.
prožíváme i veselosti
občas o nich také piš,
žel, nebývá jich právě dosti,
když smutku bohatší je říš
občas o nich také piš,
žel, nebývá jich právě dosti,
když smutku bohatší je říš
velmi silné, dobře použitá slova, akorát bych nějak graficky upravil, když už tu ta možnost je :-)


