Trocha romantiky a trocha přímosti. Vlastně proč ne? Mně to přijde dobré!

Sweet

Každou rozkoš je třeba vychutnat co nejdýl.

človiček: děkuji, hezký si to uchopil ... to s tou nohou si fakt trefil ...

Když struna se chvěje
tak nějak tělo rezonuje...
od těla k krku kytary
...od rtů metr níž
těsně vedle....u..
a palce kroutí se
místo kolíků když
trsátko již
opustilo scénu- ještě
duše slyší v tichu
něhu.

Líbí

LadyLoba: Já si tu písničku ani nepustil, jen mě to tak vyrušilo od čtení, až mě to nasralo:-)
Ať je šťastné i to poslední hovno.

Homér: děkuji za upřímnost ... ty poslední i dva řádky jsem si myslela. Že se ti budou líbit, ten odkaz na spotify smažu, kvůli té ezo věci jsem váhala sem dát a pak jsem se ba to vy...

Začátek je dobrej, pak se uprostřed díla objeví odporný odkaz ze spotify, i kdyby to byli třebas The Doors, tak to tu báseň zabilo. Je to jak plastový pytel omotaný kolem karety. No pak klasika, nemůžes si odpustit ezopoučky. A poslední dvě věty jsou super.

JiSo: a hlavně spíše archivní, díky za zastavení

mnohobarevné...

Na to nenacházím slov, snad jen přinejmenším úlek, strach.
Musel jsem si to aspoň pětkrát přečíst. "Neřekl jí - Přijď!"
Prostě musela, tak mi to z toho zní...

Zajímavé a je na tom něco pravdy. Myslím však, že jisté "zkrocení", které může muž učinit, je jen částečné. Je to hlavně práce toho "nezkroceného člověka" respektive jeho nezkrocených-nezpracovaných něco špatně zpracovaných emocí. A to je jeho práce a nikoho jiného. To jen takový můj postřeh, jak to vnímám. Třeba to někdo má zase trochu jinak a je to v pořádku. ;)

au, to jsem pocítila víc než jsem si myslela

A ještě z komentářů u díla vybírám:
1)
nemyslím si, že je to jen pocit, je v tom i náznak životného příběhu, který možná v různých variantách zná více lidí (a každy si tam doplní to své, stejně jako si doplňuji čtenáři básně) pokud ten pocit z díla byl dostatečně silny, aby přinutil alespoň jednoho čtenáře se zamyslet - pak mé dílo opravdu nebylo zbytečné - to byl jeden z důvodu zveřejnění a ano, zároveň jde o vypsání se z pocitu ...

2)
imho nezkrocena žena (resp. člověk) je nenasytná, neumí respektovat slovíčko "ne" resp. hranice, všichni ji musí ustupovat, pořád provokuje a je pořád nespokojená a o muže, kt. ji neumí zkrotit laskyplně, ale mužskou silou se neumí opřít a tím pádem nemůže být zcela ženou imho nezkrocený člověk se neumí pasívně odevzdat ani s důvěrou Bohu

Zajimavé zamyšlení.

Líbí se mi práce s obrazy. Ta je skvělá. Jinak jsem se osobně nikdy nezajímal o společnost jako celek, ale o jednotlivce, jelikož ten je zajímavý a krásný. Celek je odpudivý a odtahuje pohled od ducha individuality. Tudíž ano, souhlasím.

Nevím, nemůžu souhlasit. Co je myšleno tím urazit? Ku příkladu hrdost nenávidí ponížení, ale je to urážka ve vašem smyslu? Hrdost je neuvěřitelně důležitá, jelikož nedovolí člověku podlehnout a porušit svoje hranice lidskosti. Samozřejmě, namyšlenost není hrdá, pouze egocentrická a megalomanská. Jde mi o nejasnost urážky, tedy základu téhle miniatury.

Jasně.

Pravdivé