![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Yana: Díky! Mám k tomu někde i pohlednici, kde jsou právě ti koně pádící zimní krajinou. Stejně tak i Zrzečka je psána podle pohlednice...Život je krásný! :-)
Úplně mě dojala, to ti koně a celá ta atmosféra, jooo, miluji život...
vanovaso: Myslíš? Mne ničil přístup lidí kolem, hlavně byrokratická lhostejnost zdravotníků v Praze. Ano, zaskočilo mne to, nejsem léta zvyklý na nějaké marodění, a pár věcí jsem ještě nestihl zařídit...:-
shane: ještě se si s ní nepotkal, stačila viroza ,a jak si jančil, celá republika o tom věděla, protože si neustále opakoval všem a stále dokola,jak umíráš...a to ti nic nebylo. až se s ní potkáš opravdu tváří v tvář, budeš mluvit jinak, ...
vždycky tě zaskočí, shane, i kdyby ses na ní tisíckrát připravil... nikomu se nechce umřít... tedy až na vyjímky depresí a umírání v bolestech, ale to už je vlastně umírání ...
Teté: Díky! Člověk si občas potřebuje ujasnit, co vlastně chce, aby věděl jak dál...:-%
Severak: Inu, budu doufat, že aspoň na část mých básní budeš hledět jinak než na ten pro Tebe obtížný hmyz...:-)
Severak: Díky! No, já sice nejsem Zam*, ale občas i u mne najdeš nezvyklé termity. V jiné básni mi třeba krásná gejša hrává na šamizen!:-)
tak jsem se dozvěděl, co je šalmaj. Jinak Mišík a Hrabě mi hned přišli také na mysl, ale tato báseň opravdu není plagiát.
j.f.julián: Díky! Tohle je snad má nejlepší z těch smutných...:-)
j.f.julián: Díky! K hezké melodii se text skládá sám...:-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


