Cestou domů

koiška: Díky! Stejně je zajímavé, že větší úspěch mají spíše ta smutná dílka, zvláště když tam člověk vloží i tak trochu optimistickou vizi...:-)

shane: ." A život prostý krásy" To mně dostalo. Nádherná je celá.

j.f.julián: Díky! Ale já si to už nemyslím...

to se ti moc povedlo!

ŽblaBuňka: Děkuju! :-)

dobrý

Danula: Nj, tohle už jsem někde zaslech, jen jsem si k tomu nepřiřadil autora.:-)
No, pubertu už máš za sebou, teď si pro změnu můžeš zamilovat něco jiného, třeba i pár mých básní! Třeba: Když Život nedá se už žít anebo Mejdlo je tady...:-)

shane: Gellner Má milá rozmilá, neplakej!
Život už není jinakej.

Dnes buďme ještě veselí
na naší bílé posteli!

Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví.
Zejtra si lehneme do rakví.“

Gellnera fakt miluju snad od puberty-)

Danula: Díky! Honem jsem koukl, čí mix to vlastně jsem a třeba ten Gellnerův styl je mi fakt blízký..:-)

má gellnerovský štych:-) a skácelovskou smuténku,líbí se mi

Homér: Někdy doslova!
:-[

PrimaDen: o_O: Jak bych ale o půlnoci mohl potkávat povadlé paprsky světla? Praha přec neleží za polárním kruhem...O:-)

Moc hezká :)

klopýtám jako zbitý!

zřejmě chodíš domů z práce o půlnoci, že máš tak chmurné myšlenky:))

Zamila: No, měla by ses teď věnovat tomu kocourovi z literu, co Ti Am* našla, literární klenote! O:-)

shane: To by se Ti tak líbilo :-P

Zamila: Medice te ipsum! ;-)

Severak: Jj, hezkejch smutnech písní znám taky dost...;-)

Musíš si holt najít babu, no :-) Doslova ;-)

Znám jednu moc hezkou píseň, co se jmenuje stejně. Taky je posmutnělá.