Je to strašně absurdní říci, že právě tyto stavy Tě nejvíce inspirují, ale bohužel (?) je to tak...toto je zase jedno dospělé a pozoruhodné dílko, gratuluju...i když bych si raději přál, abys byla v pohodě...

Yana: nikdo: ó ano, boj, beznaděj. Yana to vystihla pěkně. Vědomí si s námi občas hraje a vyznat se v tom správném je těžké.. Ale jde to.. Jen nedělat nic, co je nám ,,proti srsti,,. Děkuji :)

Hunter: ŽblaBuňka: Deadeo: děkuji za četbu a Hunterovi za milé přirovnání :)

fíha, síla....moc pěkné, hlavně ten konec, je z ní cítit boj...velký životní boj :) všude kolem nás a v nás řádí surová válka, jo, bohužel :)

To je hustý... zní to jak Winston Churchill :-)

stokrát můžeme našemu podvědomí poroučet že už dál takhle ne, že tady vládne naše já, naše vědomí, stejně si dělá co chce a vůbec tomu nerozumíme, nechceme to a přesto to je tady a cesta k normálu je předlouhá, mrazí mě z té básně, úplně vnímám tu beznaděj a ten boj a poslední sloka jakoby se vymkla těm předchozím, kvarteto je opravdu jednoduchá hra...

slow down

líbí

Sucháč: .. už je lépe :) souhlasím s tebou. Díky

Bude líp
jen se nebát
vstát a jít
a žít...

Luka: To mě těší. Milé, děkuji :)

Moc se mi líbí. První sloka je výborná...celá je moc dobrá

Dá se říct...

metaverz: Souhlasím :)

Nejdůležitější je vždycky vstát i když se cítíme tak mizerně.

Luka: moc děkuji :)

Moc dobré

Yana: ..i já jsem ráda zpět. Mám čím dál méně duší v okolí, jež by tu moji četli a snažili se rozumět. Vážím si vás všech. Nevím, neměla jsem sílu psát. Emočně na dně a spousty všeho zlého. Byť to jsem sdělit nechtěla, bude se to asi chvíli odrážet. Optimismus můj kulhá. Děkuji za četbu i milý komentář :)

hm, napadlo mě něco, ale skoro se té myšlenky bojím, proto stačí: mám velikou radost, nedávno jsem si na tebe vzpomněla, no a zpracování, jako vždy super

Sucháč: ..díky Ti :)