Ano. Někdy třikrát.

asi tak nějak :)

krásná...

I s optimismen je zapotřebí šetřit - řekl pesimista :D

Pesimista vidí tmu
Optimista vidí světlo ve tmě
Realista vidí tunel

Strojvůdce vidí tři denily na kolejích

Sucháč: děkuji :) tě to krásná inspirující kniha...troufám si říct že mi pohla životem :)

Nádhera, navíc se tam dotýkáš i mého oblíbeného dílka...:-)

Básně se komentují dost těžko; někdy píšu, co mě při nich napadá, abych nějak reagoval:
Malý princ se smrti nebojí, protože neexistuje.
A já s tím naprosto souhlasím. :-)

puero: opraveno, nějak jsem přestala přemýšlet :D děkuji za komentík :)

Hezká pocitovka. Jen ty studně jsou tam takové divné, folklorní.

Hezké... Líbí..:-)

....Časy se zas změní v chvíli
až zachrání Tě
dobré víly....

Dimi: ..pravda, pravda..rytmika tam trochen pokulhává..
děkuji za kritiku :)

Obsah:

Přeju ať je lépe :-)

Forma:

Asi by záleželo dosti na předčítání, rýmy nese - v lese, chvil - víl atd. mohou působit přeskrásně Erbenovsky nebo očekávaně

Zřejmě mě to ještě nějako rytmicky rozhazuje, chybí mi tak rytmické zakončení

ano..vždy se najdou dobré víly a duše...- i v temném lese :)

Viviana Mori: lepší, vnímám, pěkný povzbudivý text :) díky

Tak tedy překlad. Je to něco jako:
Drahá, děláš si příliš velké starosti, mé dítě
Vidím smutek ve tvých očích,
V životě nejsi sama,
ačkoliv si můžeš myslet opak.

:-) je zachránce. Si piš, že jo.

Viviana Mori: radši bych českou verzi - Já se učila Němčině a AJ znám jen okrajově :) každopádně doufám, že tedy zachránce existuje :)

Viviana Mori: ano, posvátná hrůza to teda je :-/ byť je tomu ale konec, vím že v duši to trvá...byť se stalo spousty věcí které nám nepřejí, vím že jsme spolu chtěli být za každou cenu..ale..některé jsou cennější.. děkuji ti :)

V jedné mé milované písničce se zpívá:
Sweet darling you worry too much, my child
See the sadness in your eyes
You are not alone in life
Although you might think that you are.

A je to pravda. Vždy je zachránce.

Dobře napsané, jen piš piš dál, to taky pomáhá.

Vracím se dnes střízlivější. Myslím si, že po tom, co jsem si přečetla v komentářích, tak jen vidím, jak se i ty trápíš láskou, která je spíše jen posedlostí. Vím, co to je milovat a přitom snášet bolest, někdy z toho jde až posvátná hrůza. Osvobodilo mě, že jsem odešla. Je to na tobě, ale jsou bolesti, ze kterých není úniku jiného, než spálit mosty.