![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


loner: taron: S tou poslední větou Taron souhlasim, ale jinak moc ne. Co bestiální vrazi a jejich dětství, co spousta dětí z dětských domovů, které nejsou schopny vytvořit si normální vazby ve společnosti ani ve vztazích, co znásilňované dívky, co psychicky a fyzicky týrané děti? Nevím, myslím, že tito jedinci to opravdu nemají jednoduché. Je to určitě případ od případu, záleží na mnoha činitelých, museli by pak mnoho pozitivního prožít, aby začali věřit. I tak by to byl dlouhodobý proces a nesměl by je nikdo zklamat.


loner: Loner má pravdu Yani....myslím si ,co on...umět dávat je v tvém srdíčku..ani nenávist to nedokáže změnit....závisí, jak je to srdíčko veliké.. ale dokáže to zvládnout..podle síly lásky, co nosí v sobě....i když...:))
Pokud by člověk nezažil od nikoho okolo sebe ani kousek lásky a tak by po ní toužil..nevíme, co by to s ním udělalo...proto říkám nikoho neodsuzujte, protože nevíte, co za tím všechno je:))
Pokud by člověk nezažil od nikoho okolo sebe ani kousek lásky a tak by po ní toužil..nevíme, co by to s ním udělalo...proto říkám nikoho neodsuzujte, protože nevíte, co za tím všechno je:))


Yana: a není láska nebo nenávist podmíněná subjektem? Potom je určujícím momentem ne ten, kdo žil v nenávisti, ale ten kdo vyvolává pocity ...


loner: No já myslím že ne. A jestli tak nějakým chorobným způsobem. Myslím ale opravdu někoho kdo léta žil v naprosté beznadějné krátce nepopsatelné nenávisti .


Yana: odpovim ti .. ano, myslim, ze ano ... nadani umet davat je vrozene ..


alexis: Devils_PIMP: nevěděla jsem jestli se dá, tak děkuji za komenty. Ten příběh mě ale dojímá. Kolikrát se zamýšlím jestli někdo umí lásku dát, když celý život slyší jen nadávky, opovrhování a vnímá nenávist.


taron: Myslíš že někdo opovrhovaný, odstrkovaný, žijící v samotě a bez lásky může umět lásku dát? Myslíš že takový člověk je schopný opravdového citu?


Ta je hodně povedená, ani to není báseň ale spíš smutně zrýmovaná povídka. Má to začátek, průběh a strašlivý konec. paráda :)


Pořád nad ní musím přemýšlet. Připomíná mi některé příběhy, které znám... povedlo se ti to :-)


Já se snažím v každém vidět jedinečného člověka.. a to mi pomáhá být tolerantní...:)), ale také mnohdy ujedu.., to je jasné..


taron: No tak je to jenže ti druzí jsou tak netolerantní, on samozřejmě není ten špatný. To ta společnost, ta většina od níž se odlišuje. No a potom on na to doplácí. Já sama nevim nakolik jsem tolerantní. Hm, nevím.


Něčím zvláštní jedinec se nějak musí začlenit...a je to více, či méně znát, podle jeho míry zvláštnosti a podle toho, jak se integrace povedla ... a dokonce nemusí ani moc trpět, může být i štastný...., ale tím, že se něčím liším, to vlastně není ani chybou..to by si měli jiní uvědomit, není to až taková hrůza...je to jen odlišnost...jedinečná odlišnost od druhých...:)))


taron: Jsou velice prosté, víš. Pak by sis řekla že je to vlastně úplně hloupý a jednoduchý. Tak možná někdy. Ale přece napovím jedná se o integraci něčím zvláštního jedince do společnosti.


Zajímavé, který chytrák tě inpiroval?....hm.. integrace...zkus mi trochu popsat situaci...:))Je fajn, jen plně necítím tvé pohnutky..tvé myšlenky, pocity..:))