Krásná poezie, líbí se mi to úplně všechno :-) Skvělé výrazy, bezva nezkrotná fantazie, Ty prostě (většinou) nezklameš... :-)

líbí se mi první a třetí.. jsou příjemné k zamyšlení.. u druhé souhlasím s názorem orionky :)

Nejvíc se mi líbí první dva obrazy. :-)

Líbí se mi, nejvíc ta čtvrtá s ohlazenými slovy, to je hezký obraz. A nejmíň druhá, ta je na mě už trochu moc sentimentální.

shane: Nostalgická? Jak se to vezme. Celé to s tou hospodou je vlastně úvod k těm posledním dvěma řádkům. Totiž, že by se člověk měl vždycky vydejchat a zamyslet, než zbytečně vypění a stačí třeba někomu neuváženě ublížit, nebo nadělat spoustu škody. Učím se to už drahně let, ale moc mi to nejde. Většinou to pak vidím až zpětně.

Na ty hospůdky, o kterých píšeš, mám krásný vzpomínky. Strašně rádi chodíme s kamarády hrát. Je nám úplně jedno, kdo sedí kolem, člověka těší, že se to někomu líbí. Nejkrásnější bylo, když jsem takhle obrážel hospody v nějakých osmnácti s kontrabasem a dlouhými vlasy :-)

Nostalgická?
No, Amelie má pravdu v tom, že jsme často vmanévrováni do rolí, po nichž netoužíme a děláme věci jinak, než bychom chtěli...Je tolik věcí, co nás záměrně rozdělují (Divide et impera!) a vytratila se pospolitost a dobrá vůle...
Možná, že u vás se ještě v hospůdce zpívá při harmonice nebo při kytaře, tady je prý ještě taky pár míst, ale většinou je tam uzavřená společnost...
Pamatuju, jak tchán hrával krásně na heligonku, v hospůdce, na dožínkách i jen tak doma a jeho dcera to dala i podle not. Dnes z kulturáku, kam také chodil a kde byly i krásné plesy, je montovna desek s tištěnými spoji, podobně v jiných prostorách se kompletují zubní vrtačky...
Ostatně, pivo i nealko podražilo, někde zavírají, prý kvůli EET a kuřáckému zákonu, ale pravdou je, že lidé se stáhli do sebe a neumí se tak bavit a být tolerantnější jeden ke druhému...:-(

Immotyob: To mě moc těší. Díky :-)

Amelie M.: No, právě, že kolikrát asi ne. Asi je dobrý umět se uklidnit. S čímž mám sám často dost velkej problém a pak mě to mrzí. Díky moc za zamyšlení :-)

Mlčeti Zlato: Immotyob: To je fajn. Piva není nikdy dost. Tak ať moc nepění :-)

.. a zase jsme u toho.. život je hra.. a my jsme hráči.. a občas (vlastně možná až zbytečně často) děláme věci tak, jak je dělat ani nechceme, protože.. proč vlastně? je to tak opravdu lepší?

pěkný, DDD :)

Hodně pěkný....

Je smutná - zavíraj .... ale taky jsem dostal chuť, což je .....pozitivní ? asi jo - jdu do ledničky pro lahváče :-) dík

Dobrý. Dostal jsem žízeň.

timelady: Moc díky, těší mě, že se ti líbila :)

Už zase
máme strach mít strach

Souhlasím s Nikytu, tohle dílo je moc povedené :)

Nikytu: No, je to spíš o nechávání opít se. O pohodlnosti a strachu se lišit. Díky za zastavení i zamyšlení :-)

Moje představivost při přečtení této básně: Vidím snahu lidí utopit svůj strach v alkoholu než raději tomu strachu (anebo spíše pravdě) čelit. :-) A jak ty noční ulice někdy vypadají, když jdou v tom opojení zase hledat cestu domů.
Hezká, povedla se ti.

Nikytu: Teď je toho deště konečně zaplaťpámbů dost. Těší mě, že se ti líbila. Dík :-)

Dnes jsem sama a ráda kráčela deštěm. Protože prostě květen a déšť. :-)
Hezká báseň, povedla se ti. Ještě se k ní určitě vrátím.

VKate: Díky, to mě moc těší :-)