nádhera. jako vždy. a stejně jako tvůj poslední komentář k mému dílu. taky na mě lehce dýchl Skácel.

Krásná... jako podzim. Myslím, že básně se nečtou hlavou, ale srdcem... :-)

hezká ... souhlasím s Yasmim, a vysvětlovat co jsem básní myslela, je prostě hloupost, protože každý si v ní má přece najít to své... stejně jako autor...

v jednoduchosti je krása. smutná krása podzimu.

misháá: Sameri: Jééé, děkuju vám oběma za krásná slova :-)

Nevím co říct, mile přívětivé a krásné. :) Tak nějak do dne, kdy si člověk povzdechne, ale nakonec stejně jako ta Bída, hlavu zvednout musí. :)

Tak tohle jsem dnes potřebovala.
Chvilkama mě to donutilo až zpívat a uculovat se na monitor. Opravdu se této básni/písni/Tobě klaním.Děkuji

DDD: ono je otázkou, kdo je skutečný básník? Pro mě je skutečný ten, co umí něco předat, u kterého se lidi zastaví, zamyslí, zasní.. a to Ty umíš.. takže jsi skutečný až dost :) Tak at to píše.. se sbírkou nebo bez ;)

Jiří Turner: Ano, je minimalistická. Už proto jsem si nedovolil nazvat ji básní, ale miniaturou. Věřím, že jsem se Orionce za svoje nevhodné chování dostatečně omluvil. Myslím, že sám dost dobře poznám, když něco přeťápnu a doufám, že není třeba mě v tomhle smyslu poučovat.
Pokud tě opravdu zajímá můj výklad této miniatury, podívej se, prosím, do vzkazů.

Amelie M.: Děkuju za zastavení, jsem rád, že tě to oslovilo. Nevěřím ale moc tomu, že bych kdy jakou sbírku vydal. Myslím, že sbírky by měli vydávat skuteční básníci a za toho já se opravdu nepovažuju :-))

Amelie M.: Díky, to mě moc těší :-)

Megynka: Moc děkuju :-)

Yasmin: No, myslím, že lhát moc neumím :-) Jsem moc rád, že se ti líbila :-)

Všichni tu píšou, jak je tvá báseň krásná... a ona skutečně je. Ale už dlouho jsem nečetla nic, co by mě zasáhlo takovým způsobem, a to nejsem zrovna typ člověka, co by si nechal hrát na city. Tvoje bolest je tam ale tak mistrně schovaná, že mám pocit, jakoby většinu čtenářů snad i minula. Čím nenápadněji je tam ale zobrazena, tím hlubší, upřímnější a opravdovější mi připadá. Na první přečtení mi úplně nečekaně vytryskly slzy a projela mnou neskutečná vlna emocí. Nepolevilo to ani na páté přečtení. Je to jedna z těch, co bolet nepřestane, ani po letech... Napsal jsi to úžasně, ale nevím, jestli se k ní budu vracet... Obdivuji tě, že ty jsi to dokázal.

Ráda si v Tobě čtu.. a obdivuji schopnost, vyjádřit mnoho pár slovy.. Umíš.. A jestli někdy vydáš sbírku, chci ji :-) A CD k tomu.. :))

Ta první mě naprosto dostala :-) jdu zakládat (na horší časy), je v ní tolik.. Nádhera!

Myslím si, že tato tvoje báseň je už natolik minimalistická, že se nějakému výkladu zdráhá.
Myslím také, že není žádná hanba odpovědět třeba: ...tak mě napadla taková metafora, rým... Je to asi lepší , než psát, že nemám náladu...:)

DDD: Víš, že jsi hrozný lhář? Zaposlouchala jsem se do všech těch tónů...A byla to prostě krása, která rozhodně za to stála :-)!!

Krásná báseň, až nevím, jak to lépe vyjádřit. Je to něco tak lehkého, obyčejného ... že to prostě hřeje u srdce. Přesně to je ta láska, kterou by si každý z nás asi přál ... :)

taron: Díky za zastavení a milý komentář :-) Ano, my lidé jsme velmi nestálí. Ale jsou i věci, ve kterých jsme (bohužel) pořád stejní.