krásná

kouzelné. nejlepší zážitek měsíce.....(a to ještě není 30.)

až mě lehce mrazilo jak je krásná... jako život v ráji...

Amelie M.: To mě potěšilo :-) Dík!

DDD: No, do literární soutěže bych s ní asi nešel, ale pro "osobní potřebu" to je, myslím, v pohodě.:)

co dodat.. je vážně krásná a taková nadýchaná.. :)

slnečnica: Moc ti děkuju. To mě opravdu těší. A zavazuje :-)

Jiří Turner: To zcela nepochybně. Mám tu Šiktancovu báseň totiž strašně rád. Doufám, že není příliš velkou drzostí, nazvat tu svoji stejně. Díky za zastavení.

Je prekrásna. Ty NIKDY nesklameš! ;)

Hezké. Řekl bych také, že silně ovlivněné stejnojmennou a fenomenální básní Karla Šiktance .

Zamila: Víš, nikdy mě nenapadlo přemýšlet, jestli jsou mé básničky originální. Vlastně mě to vůbec netrápí, protože ke mně vždycky přicházejí samy jako vyústění nějakého momentu v mém životě. V tom pro mě spočívá jejich smysl. Takže, jak jednou psala Ailin, jsou to takoví mí přátelé. Nehodlám je urážet tím, že jim budu něco vnucovat, nebo je někam tlačit. Na to si jich příliš vážím :-) Děkuju moc za tvůj komentář :-)

Pěkné a jemné obrazy ... Ač nepříliš originální, i tak pohladí ...

ŽblaBuňka: Yasmin: Timothy A. Postovit: taron: slnečnica: Orionka: Amelie M.: Děkuju všem za zastavení a omlouvám se, že až takhle pozdě. Od čtvrtka jsem pádloval v Rakousku. Ne, ty básně opravdu neměly znít depresivně. Možná se do nich tak trochu promítlo to, co teď prožíváme s rodinou jednoho kamaráda, ale jestli je to o odcházení, tak o tom hezkém, smířeném a důstojném. K jakýmkoli depresím nějak nemám sklony :-) Díky moc za váš čas :-)

Nádherná báseň - není co dodat. Užil jsem si ji, děkuji!:)

bez dlouhých řečí okolo,
zase jsi zabodoval

já z toho mám pocit splynutí života s jeho koncem.. nepůsobí to na mě nijak depresivně, ale spíš jemně, smířeně..

zvlášť tyto verše mi přijdou úžasné a ty pocity ve mně evokují:

"Řece, jež v dálce
rozpila se do oblohy"

a

"Rozbitou cestou k horám v dáli
všichni mí bosí tiše odešli"

líbí se mi :-)

palec nahoru

Je to jako velký nadechnutí....tvá slova....
Křehká krása.

Na mě nepůsobí depresivně, spíš melancholicky. Takové dvě vlnky, malá zhoupnutí v moři, která jsi zachytil. Umíš moc pěkně gradovat myšlenku k závěru, který utkví i díky přesnému rýmu. Na tak malém prostoru kumšt, tleskám.

Veľmi sa mi páči koniec. Tá poznámka o tom, že Ti nezáleží na tom, či Ti niekto uverí, lebo to tak naozaj bolo. Ale depresívne to určite je, čo mi je ľúto, lebo Tvoja tvorba sa vždy vyznačovala tým, že vieš zachytiť aj nebadaný detail a na svet sa dívaš pozitívne. Každý má nárok na ponuré obdobie, ja len verím, že to prejde. ;)