Inšpiráciou sú ľudia, ktorých stretávam a pozorujem.

Tentokrát přidávám jednu kapku nemravnější básničku, která snad pobaví a nevžene červeň do tváří některých čtenářek.

..když se tak brouzdám informačními médii...

Inspirováno fotografií

Nevím, co do dalšího dílu. Poradíte?

,,,,

z období, kdy jsem hltal Egona Bondyho, blues (stále)... po střední (léto 2011)

...nepříliš něžný nanosekundární návrat....

Další dílek nekonečného večerníčku. Všem, co zanechají stopu, vřelý dík :).

Po delší době pokračování. Dala bych toho sem víc, ale má to tu znakové omezení, tak to bude rozpůlené,

Trochu Bellanských reálií...

Přidávám další dílek. Pokračování bude až v neděli. Zítra frčím na hory, než to zase všechno zavřou :).

Stačilo se trošku zhulit za školou a ze mě a třech kámošů se rázem stali feťáci. Trapný divadýlko v ředitelně, příjezd rodičů do školy, test na tvrdý drogy v nemocnici, možnej vyhazov ze školy půl roku před maturitou. Jó, tomu všemu jsem se mohl vyhnout, kdybych se ten poslední prosincovej den před Vánocema vysral na školu a zůstal pěkně doma. Vzhledem k tomu, že jsem tuhle story fakt zažil na vlastní kůži, jakákoliv podobnost se skutečnými osobami nebo událostmi není vůbec náhodná...