 28.03.2012 4 844(13) 0 |
Má malá krásko, uvnitř schovaná,
ty jsi ta květina všemi hledaná.
Dej lidem naději, ukaž svou tvář,
můžou tě zničit, a každý je lhář.
Zastav se na chvíli, pohlédni tam,
stojí tam člověk, a stojí tam sám.
Do stínu zakryj svůj ztracený strach,
je to jeho život, bude to tvůj prach.
Máš oči duše tak průzračné jen,
do okolí hledí, zabité snem.
Vrať se mi zpátky a dáme si čaj,
bude tu rušno a příjde Máj,
nebo se zastav, dáme si čaj,
krotím svou chuť skočit za okraj.
ty jsi ta květina všemi hledaná.
Dej lidem naději, ukaž svou tvář,
můžou tě zničit, a každý je lhář.
Zastav se na chvíli, pohlédni tam,
stojí tam člověk, a stojí tam sám.
Do stínu zakryj svůj ztracený strach,
je to jeho život, bude to tvůj prach.
Máš oči duše tak průzračné jen,
do okolí hledí, zabité snem.
Vrať se mi zpátky a dáme si čaj,
bude tu rušno a příjde Máj,
nebo se zastav, dáme si čaj,
krotím svou chuť skočit za okraj.
28.03.2012 - 23:07Krásně vyjádřená báseň, krásně vyjádřená touha po nalezení vnitřního klidu, ale ten závěr je tedy dramatický. Fakt pěkné dílo.
28.03.2012 - 22:03Úplně se mračím..chtěla jsem si přečíst poslední báseň na dobrou noc, ale je smutná a ta poslední sloka mě dostala, fakt...divná...bolavá...krotím svou chuť skočit za okraj...hm..:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čaj se ztracenou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Polibek
Předchozí dílo autora : Ve stínu mlhy
