puero:
nevím o takové soutěži :-P ale jestli je...pak si zuby brousím :D

Tvrdý-nouzák:
Díky ti psanče :o)

D_P:
Ano...populace se vždy dělí - bohatí a mocní vs. chudí a bezmocní..
Vždy tomu tak bylo ( až na znárodňování), vždy tomu tak bude...jen by mě zajímalo, kde se stane tak velký paradoxní rozdíl..
Milionáři - znamenají pro ne vily, auta, chaty a pláže víc než cokoli..
Chudým lidem stačí mít co jíst, práce a rodina..
A pak ti, jež peníze vůbec neznají - křováci, indiáni - a přesto jsou štastní...dokud je tedy dnes již tak bohatě moderní populace nenavštěvuje se zbrojní technologií...

..úžasné vyznání tak jindy schovaných mužských citů,
beze zbraní, štítu..
V očích -ty jako ústa nemlčí,
skrývá se cit, nejkrehčí..
I v těch mužských mává láska, pochopení,
není nad to umět to najít, není :0)
Moc hezké!

Do jisté míry nesouhlasím - nejsme na vrcholu potravinářského řetězce jen tak (nenapadlo by mne,že se někdo může zastávat slepic, králíků, či hus), avšak jsou jisté hranice - nosit kožich z norků (v dnešní době i z chlupů svých mazlíčků, či boty z různych plazů ještě nemusí být tak nemorální -spotřeba nepotřebných přebytků apd..) ale co se mi hnusí, tak týrání zvířátek jako takových -koček, pejsků, domácích mazlíčků, které tu lásku projevit umí (jistě, jak se v jedné písni zpívá -je o.k jíst ryby,protože nemají žádné city...mají,avšak je neprojevují lidem a koneckonců patří na štědrovečerní stůl..)
souhlasím s tebou ale, jsou nevinná, často bezbranná a chovat se k ním jako k věci? To je pak snad radši nemít vůbec (já mám 3 fenky, jsou to spíše členové rodiny, než-li zvířata)..
Moje báseň - krutá zkouška také líčí tento hnus.. :0)

taron:
pravda...občas jim závidím tu lehkost a prostost bytí..
Ale o co lehčí to mají v mladí, tím těžší to budou mít nejspíš v období socializace...kruté zkoušky stihnou každého..

taron:
ano, v podstatě nám nezbývá nic, než na to jako ty telata koukat, protože snažila-li jsem se někomu osvětlit více úhlů pohledu, či ho nepatrně moralizovat svými manipulativními schopnosti- chvíli to fungovalo, děkovali, slibovali...a za pár dní vše anulují ...avšak, přijít na to musejí nejspíš sami (jen mě mrzí, že jim člověk nemůže zkrátit cestu u rozcestí, či zbavit důsledků z těchto jejich zvráceně převrácených hodnot...)

Yana:
Děkuji ti ;-)

D_P:
spíše si myslím, že by bylo smutné, kdyby procitěné nebyly..
Vlastně, i takové existují, neboť jsou schovaná v hádankách, indiciích a málo kdo je potom správně pochopí - potom je těžké vžít se do citů - a ty já nejradši..jen,láska je přeci to krásné, kde jsou city viditelně na talíři :)

puero: taron:
..no,spíše jsem čerpala z reality,avšak těchto okamžiků je tak málo - neboť nám přeji jen víkendy a i ty to občas vzdají, že je i celkem pravděpodobné, že to tak je :0)
Přála bych si více času :)
A taron, děkuji, pohladíš po duši...(snad ti tam nebudu dělat nepořádek..) :0)

Yana:
Ano, občas je těžké se v mých dílech vyznat... :) mám ráda bílou sovu - nikdo ji nic nemůže, je vznešená, tichá.. :)

D_P:
Vynasnažím se :) máš ovšem pravdu -často používám tečky -myšlenky bez začátku, bez konce... :D
jinak jsem ráda, že se líbí :)

taron:
nic se nemá přehánět...Ikaros příkladem.. :0)

taron:
Jseš silná, rány zahojíš - byť ne zcela, proto se chodí na prohlídky s pořadníkem - vždy je někdo,kdo rád tyto jizvy uhladí,na čas ošetři :)
Vždy je někdo..a jak člověk sám toto spraví? Mě pomáhá se z toho vypsat :)
smutné je, že smrti nikdo neuteče, nedělá rozdíly, ani se neomlouvá... Ale pořád, ikdyz se s tím špatně smiřuje, je to podstatná část života..
Nezoufej taron -krásné věci, okolnosti, pro které člověk rád sedí v čekárně :)
děkuji ti, pomáhá mi,ze sebe ventilovat pocity, ba názory :)

Ellie: Adéla:
díky holky :) je tam toho uchyceno spousty společného pro široký počet populace :)

puero:
ano...tam dole, na Jihu - je cosi v předstihu :)

puero:
..vlastně právě to atypické složení je můj styl :)
jsem z Moravy -senzibilni dívka -dle taron šamánka...ano, fatálno je moje :)

taron:
možná trochu ano, jsem dost senzibilni člověk...
Dá se říct milá taron, že mě chápeš velice dobře :)
Je složité toto dílo a vyjádřit celkovou myšlenku není snadné a snad i proti pravidlům... Dám ti tedy indicie..
: čekárna - život (buď čekáme, nebo nečekáme, při přehrávání cest ke třpytu vedoucích, s číslem v kapse, se vracíme a odcházíme)
: izolepa (viditelná pomoc proto, že čím více člověk toto srdce lepí, ubývá na plnosti, kráse a třpytu - potom i v čekárně si připadá jako by si šlo spíše pro pomoc, nez-li uhlazení stávající krásy)
: rezervuje místo právě těmto srdcim - kteří ani nevědí na co čekají, neboť cesty, i izolepa, i čekání je z čekárny morálně vyhání..
: potom tedy návštěvy koho? Čeho?
Taron, v odlesku myšlenky,
až tam, za oponou.. Kam ani křišťálová srdce jít nedovedou,
Tam skrývá se TO, jež nachází kdo nehledá,
jež zanechá, kdo neztrácí,
špatně popsat TO -co duše vyvrací..
Ty to znáš,
jistě Z paměti,
hledat a čekat,
je třeba uměti..

Jako ta srdce, vlastně každý z nás,
v odlesku myšlenky, ztrácí čas..

puero:
jee, děkuji :0) radu beru na vědomí - mám spousty volných veršů.. :)

taron:
uvážíme-li, že se pořád na něco čeká, člověk to vzdává a pak se zase vrací, cesty zná Z paměti, uvážime-li, že se pořád dokola snaží lepit srdce - pouhou izolepou (která musí být viditelná a jaksi nedostačující), pak se snadno vzdává návštěv v čekárně, když už ani lesk, ani třpyt nezlobí již tak slepené srdce...