Mám rád poezii, která mě něčím obohatí a tuhle báseň bych k ní určitě přiřadil. Je moc pěkná, příjemná. Jsem rád, že jsem mohl číst a že mě přinutila zpytovat svědomí, jakým že to vlastně zahradníkem jsem já...

Uf, to je přesné :) Hlavně to "jako boxer slova svá, mrští pravým hákem". Taky jsem měl jednou tu čest, ono, v Ostravě je všechno tak nějak jiné, drsnější :)

Yasmin: Každý máme svého vnitřního boha, ale ne vždy je to, čemu věříme dobré. Tím spíš, když je takovým bohem droga. Děkuju za zastavení a zamyšlení Yasminko!

První slovo, které mě napadlo po přečtení je "zajímavá". Zlepšuješ se dílo od díla, aspoň tedy já to takhle vnímám. A co se týká obsahu.. Chvilku počkej, chlapům to někdy trvá :)

Jo, s tím bych docela i souhlasil :)

Na mně taky nejvíc udělaly dojem rozházené zbytky po včerejším rýmování… Mimochodem, já často nacházím hrnek na jehož dně už téměř teří něco, co bývalo zeleným čajem, pecka avokáda je proti tomu krásný obraz :)

DDD: Díky… tahle je jedna z mých nejstarších. A i když k ní mám hodně silný citový vztah, jsem k ní zároveň i velmi kritický. Ale tak už to bývá… Člověk by některé věci teď už napsal jinak, jen ten okamžik už je dávno pryč.

Někdo dává kávu
jiný sype zpod rukávů
tepy srdečnic

řekni, co je víc?

Mnohdy Tvým básním nerozumím, ale tahle je sakra dobrá! “Jak bychom byli v klidu, nebýt druhých”, neuvěřitelně trefné…

Krásný začátek básně, prostě "Tak jednoduše bylo mi"… A název vlastně vystihuje vše… Moc pěkná!

Nějak se mi nedaří ji uchopit :( Má úplně první asociace byla trochu erotická, ale vzhledem k tomu, v jaké kategorii je umístěna, myslím, že to s erotikou nemá asi nic společného :) A i přesto, že cítím, že v tom nebude nic složitého, pro mě je tohle dílko zatím hádanka… Dnes mi to asi nějak nemyslí :)

Chtěl bych si jednou přečíst Tvou báseň a napsat, že se Ti nepovedla a že stojí za starou bačkoru. Ale Ty mi k tomu příležitost prostě nedáváš a troufám si říct, že se to nikdy nestane :) Opět jsem ji přečetl a zas na malý okamžik ztratil veškerá slova, hleděl kamsi do prázdna, a přemýšlel o ní. A stále nevím co říct.. Je nádherná, hluboká a tam někde schovaná...

Verše se přece neblijí, to je jim nedůstojné :(
Jinak, báseň se mi líbí, jenom pozor na chybějící čárky u některých slov.

Mě tohle teda ba :) Zaujalo mě, jak jsi to neotřele a svěže pojala.

DDD: Část Tvého komentáře mě velmi pobavila :) Ale krásně jsi to shrnul… díky moc za zastavení!

Stará neznámá: To já děkuju… Za zastavení a krásný komentář. Mám radost, že báseň a melodie v Tobě vyvolává takové pocity a moc mě to těší.
Skříňky si někde dobře schovej, i přesto, že baletky už netančí. Jednou, až třeba nebude úplně dobře, je otevřeš a ony se vrátí…

Zamila: Děkuji... Jsem rád, že se líbí :)

Amelie M.: Jsem rád, že ji vnímáš právě takto. Snad v ní ale ta lehká nostalgie a naděje převažuje nad smutkem… Děkuji mockrát za návštěvu a krásná slova!

A42: To je zajímavý postřeh.. Asi by mě nenapadlo o tom takto přemýšlet, ale možná nás to fascinuje právě proto, že je to věc, které se můžeme reálně dotknout, je nedokonalá ale uchopitelná a navíc vyvolává něco, co virtuální realita nabídnout nedovede… Nevím, možná by nám to lépe vysvětlil nějaký erudovaný psycholog :)
Děkuju moc za zastavení...

annaav: Děkuji...