Moc hezká. A Severák má fakt trefný dotaz. By mě to taky docela zajímalo .)

Na začátku jsem se trochu zděšeně zamračila, páč mi hned vytanul obraz člověka, jak ťuká čelem do toho psacího stroje :D Ale jinak se mi báseň moc líbí, především ty neotřelé obraty :)

Láska nám dává všechno, nejen křídla. Krásná :)

Opět krásné a zajímavé zamyšlení. Lidé možná podvědomě hledají a taky cítí, ke komu se můžou chovat "společensky". Jelikož dělám v obchodě, zkouším se vždycky nastavit tak, jak je daný člověk. Ale přitom neztratit sama sebe. Fajn výzva.

Jejda, tos mě zase dostala. Je nádherná, naprosto jsem si ji prožila, užila...

Líbí :) Jen pozor na příliš "jen" :)

Nádherná, hluboká, dojala mě...

Fakt zábavný, trefný, prostě se mi moc líbí :)

Jak se ti povedlo z tak "blbých" slov udělat tak pěknou a v podstatě hlubokou básničku...? Moc se mi líbí:)

Dost dobrý :) Ty se prostě "popereš" s čímkoli .)

Už ten název je nádherný. A ta báseň rozhodně nezaostává. Moc se mi líbí :)

Sakryš, to mě baví! Super :D

Fakt dobrá :)

No jo, motorky taky začínají bzučet na jaře :D Moc hezké :)

Nádherná, dýchá z toho tajemno, víra i něha... Moc se mi líbí :)

Moc hezké :)

Nádherná... :)

Tak to si úplně živě představuju :) A měls teda úspěch?

slnečnica: Děkuji :)

Ailin: Děkuji :)
Jednou se mi zdálo, že jsem byla v davu lidí a zahlédla jsem kohosi, o kom jsem věděla, že ke mně "patří". Věděla jsem, že mi bylo dovoleno ho zahlédnout, vědět, že je, ale nemůžu s ním teď být. A jindy se mi zdálo, že s ním žiju - byl to nepopsatelný pocit jistoty, bezpečí. Byla jsem sama sebou, věděla jsem, že dokážu žít i bez něho, ale právě o tom to bylo...