Vzpomínky kořeněné smíchem i slzami…
Prostě Život sám …
Piju kávu dochucenou Nohavicou
A jsou dny, kdy Tě snad i ráda mám …

Ten poslední verš mě dostal. Mám chuť se smát a brečet, úžasné. :)
Dokonalá rovnováha stylů a dokonalého psaní :)

Takováhle povídka by si zasloužila výtisk. Napsané živě, až mám pocit, že jsem "ten čtvrtý" pozorovatel a že jsem také součástí příběhu, byť nezmiňován. Nádhera...

Kvalitní dílo, pěkně čtivé, text pod očima jen ubíhá. Upíří glajdu se Ti povedlo pozvednout o několik stupňů výš, než většině spisovatelů, tady je to pěkné.
Jen škoda, že nemůžu známkovat, dal bych jedničku. S hvězdičkou.

Musím souhlasit s předchozími komentáři (Indogo M a Aliwien). Ta gramatika a slohové chyby... Kdybych to neznal z první ruky, asi bych řekl hrozné :).
Ale dílo (vlastně všechna) jsou vcelku oroginální, rozhodně to není jednotvárné klišé a otevřené konce (někdy spíš polozavřené) se mi tu líbí.
Takže kromě již výše zmíněných chyb nic proti, jen tak dál. Máme tu nadějného spisovatele.

Vcelku povedené, s jiBIGřiBUD musím souhlasit, co se poslední věty týče, příliš se tam nehodí. Jinak pěkné, rýmy kloužou hladce, dobře se to čte a v konečeném důsledku to (i) dává smysl, narozdíl od většiny kýčovitých děl mnohých jiných autorů...

Co tak něco originálního?