Sofistikovaná báseň. Ožívající obrazy jak obří nástěnné malby. Až z nich záklonu bolí za krkem. Přesto se člověk nemůže odtrhnout.

Psavec: Díky a přeji pěkný den.

Alma Neradostná: Nepřebírám hrách s popelem, ale rozlouskla jsem si oříšek s milými slovy. Děkuji:))

Dandy: :-)

A tak je to nakonec o palačinkách. Dneska je mám ještě na jazyku. Náhody fakt neexistují:-)

ach, jak dojemně koresponduje s dneškem...

Ráda jsem si přisedla... perspektiva sice klame, ale verše krásné.

Slovenština je tak krásná...rýmy už o něco méně...a s posledním veršem souhlasím.

Určitě vykvete a nejen na jaře. Stačí slunce jasné monitorové:)

Tak to jsi mě naprosto odrovnala. Smíchem tečou slzy, až oční linky šmudlím...:)

Ayla: A to je pro mě potěšení číst. Zurčivě a pěkně děkuji:)

moonell: No comment and thanks:)

Psavec: Snad bude mít natrénováno...:) Díky moc.

Dandy: Díky moc za přání. Zas tak špatné to se mnou není. Ono se básním nemůže až tak věřit. Anebo jo:))

Drsný konec...:-)

V této básni je všechno.

Prima:-)

Ty tři sloky by skoro stačily. Navíc to motto je nade vše. Pohoda, klídek a ...:-)

:))

Psavec: človiček: Ve stínu večera vám oběma děkuji.