Psavec: Díky

Miňko: Já díky.

Psavec: Miňko: Alma Neradostná: Děkuji Vám, lidi.

nepopsáno.: Díky, potěšilo.

Amelie M.: Díky, potěšilo.

Alma Neradostná: Díky. Limeriky píšu tak necelý měsíc, před tím jsem je ani neznal. To až tady od Psavce jsem se o nich dozvěděl.

Miňko: Dík. Většinou na to chodím do tramvaje.

Psavec: Děkuji za veršík.

Dandy: Díky.

kekebreke: Díky, jsem rád, že se líbí.

Alma Neradostná: Díky za přečtení a fungování komentář. Už jsem četl pár Tvých komentů na díla kolegů a je vidět, že víš a neplkáš jen prázdná slova.

Zaujalo každopádně. Dělá to dojem, že po probuzení vyřknuté pocity hozené za minutu na papír, což je, podle mě, dobře.

To se mi naposled stalo, když jsem sežral to, co jsem sám vařil.

Zase jsi mi rozšířil obzory - rispet jsem neznal. Už jsem si to vygůůůůglil.

Moc pěkná poezie.

Souhlas s Almou. "skládáš z ticha něžných vět" - je taky super.

Druhá strofa - dost dobrá.

Smutné. Dost dobré. Taky mi leccos připomíná.

Tipuji, že v první sloce má být doplněno: "... s lehkostí snáší tento ústrk, protože je si jisto, že mlha dříve nebo později ukončí svou aktivitu."
Tipuji, že ve druhé sloce má být doplněno: "... nasvícenou velkorysostí dívají s pochopením, protože i mraky si chtějí užít své okamžiky slávy."

Hezké, smutné. Doufám, hodně předčasné...