Moc, opravdu hrozně moc ti přeji urovnání a smíření. Nedovedu si představit, že by tyto bolestné řádky napsala moje dcera.

Nikdy jsem nepochopil, co dámy vede k těmto interkulturním vztahům. A když to, jak píšeš v anotaci, někdy nedopadne, jsou z toho hodně nepříjemné zážitky.

Velmi dobře rozumím. Silné a pravdivé i s tím konečníkem na začátku (přiznávám, že v duchu někdy bývám ještě vulgárnější). Dík za počtení.

Máš pravdu. Čím dál míň se nám daří spolu mluvit a naslouchat si, držet se za ruce, zpívat a hrát. Zato tvrdost, bezohlednost a klepy nám jdou dobře.
Snad je ještě naděje, jak píšeš ve II.

Pravda, pravda. Je tolik prázdných lidí, kterým když zaklepeš na duši, zní to dutě.

"šrámy na těle, které..."
Ale jinak pěkné a pravdivé.

Idara: Jen poznámka - to "temné" nebyla výtka, ale reálný pocit. Proti dobře napsanému naturalismu nic nemám (jen musí být nálada na to, aby si to člověk přečetl).

I já se připojuji k přání človička; je milé, že na to reaguješ tím, že seš ráda s námi.
A dílo perfektní, silné a pravdivé. Díky a pokračuj v tvorbě. Myslím, že nejsem sám, kdo se bude těšit na tvá další díla.

Miniatura (nebo aforismus) je výborná. Ten obrázek k tomu je naprostá bomba. Díky.

Jj, kdo by o tom nesnil.
Moudrost říká, že musí existovat to špatné, abychom mohli rozpoznat to dobré a vážit si toho. Chápu, ale mám pořád silnější pocit, že toho špatného je přespříliš.

Teda - jak haiku moc nemusím, ty dokážeš zázraky. Moc hezké.

človiček: Miroslava! Ale nevím. Asi musíme zůstat v Půlnočním království...

Psavec: Dík za přečtení.

vanovaso: Vanesa: Děkuji. Až mě mrzí, že je to výstižné.

Hodně temné. Snad se v pokračování Ganě povede líp.

Hmmm... Kdo by nechtěl? Hezké.

Atmosféra slumu dobře popsaná. Rád si přečtu pokračování.

Dokážeš v člověku vyvolat mrazení. Je to síla, díky.

Ani nevím, jak pocity z této básně popsat. Úžasně napsané.

Já taky rozumím. Z té opačné strany...