štiler:
Byla jsi někdy v blázinci?
Kdybys byla kamarádka, zeptala bych se, kolik jsi toho vypila.
Ale nejsi. A tak:

Líbí se mi poslední tři řádky. :)

Jsem ve znamení vrby. O to nic. Budu se zase opakovat, to tvé psaní mám ráda. Vždycky si počtu, vtáhne mne do děje.
Líp to napsat neumím. Zkus dát jeden na Písmák. Je tam jedna komentátorka, mne fascinuje, jak umí rozebrat báseň. Doslova. Zajímalo by mne, co napíše k tvému textu. Hodně.

Helfanderios:
Když čtu ty svoje staré básničky, tak si říkám, to jsem napsala já?
Měníme se. Někdy mi přijde, že jsme v každém období jiný člověk. :)

DDD:
Jsem z učitelské rodiny. Když jsem místo vysoké čekala dceru, tak mi máma řekla, že jsem její ostuda. Na některé okamžiky nejde zapomenout. :)

Meluzina:
Byl to pocit, někdy člověk ví...pamatuju se, jak ji psala pozdě večer.
A děkuju. :)

Ann(ah):
Děkuju. Moc.

To všechno doma mám a co teda jsem za lidi? :)

...vždycky se najde, místo, když hodně chceš...nafotila odkvetlou svítící pampelišku, při západu slunce, tu fotku mám moc ráda...

Mi naskočil film Hmyz od Švankmajera, hovnivál s kuličkou jo, ale měla místy pocit, že su blázen buď já, nebo on... :)

DDD:

Je to tak, jak píšeš. Máme to podobně. Alchymie... :)

Trochublázen:
Vzal si ji s malým dítětem, který má jako svoje... ona píše o ptákovi v jednotném čísle, možná je to pusa, možná něco víc...záleží na fantazii čtenáře. Já si tyhle otázky dávám taky. Proč jsem to napsala...přemýšlím...nedokážu skládat účelově, někdy nějakou říkanku na základě zážitku, to jo. Vyhodila jednu malou, co napsala kdysi...a děkuju za otázky... taky ráda přemýšlím nad cizími básničkami, protože to jsme my... :)

Helfanderios:
Je to moje každodenní práce a pak snění , oblíbená hudba...
Vím, že mám divnou hlavu. Já si z básní beru hlavně pocity.
A tak hezký pozdní večer, zkusím se zamyslet, ale nevím.
Pošlu jednu, té bys moh rozumět. :)
A děkuju. Moc.

Zvláštní, vždycky píšu první pocit, ale tady najednou nevím, co říct. Člověk může být nemocný myšlenkou, na někoho, na něco, vrací se a hledá, chtěl by...

...hezký verš ti ulít, opravdu... :)

DDD:
Jsou pocity z poslední doby a jeden obraz, je schovaný v textu... :)
Děkuji.

Jolly:
...on je... :)
Děkuji.

...já civím do bílé mísy, bez rýmu...

Napsala bych ten pocit marnosti jako prózu.
Ty rýmy spíš škodí.

Po přečtení si vzpomněla na starý kabát mojí mámy ve špajzu. Někdo ukrádal a nakonec ...v hluboké kapse bylo myší hnízdo. Někdy je lepší nechat věci oblečený, než se zaryjou...

Jsem z toho jelen, kdo píše tuhle poezii, muž, nebo žena?
Muž ústy ženy?
Markety budou rušit igelitky, možná se blýská na časy... :)