přidáno 06.02.2019
hodnoceno 7
čteno 153(19)
posláno 0
  
  
  Včera před polednem kolem mě na kratičkou chvilku proletěla vůně. Bleskové dejà vu rozbahněné polní cesty a meze nasáklé vodou. Nesl jsem zrovna náruč polínek do kamen, pod nohama mi křupaly zmrazky a zpovzdálí bylo slyšet výskot dětí sjíždějících po zadku zasněžený břeh nad školou. Mávl jsem nad tím rukou. Je začátek února. Tady na Vysočině leží všude hromady sněhu a ještě v sedm ráno teploměr ukazoval mínus dvanáct. V práci jsem si na to pak už nevzpomněl a když jsem šel kolem osmé večer domů, mrzlo, až to praštělo.

  Jenomže dneska jsem to ucítil zase. Vzpomněl jsem si při tom na dědečka, jak chodíval v tyhle chvíle vyhlížet jaro. Vždycky to ucítil první. Stával pak opřený jednou rukou o skleník, vstřebával pomalu sílící slunce, odevzdával mu po zimě všechny své bolesti a neduhy a každý další den se o malinko víc usmíval.

  Dědeček byl vyhlášeným a vyhledávaným sadařem. S nikým se nikdy dvakrát moc nemazlil, ale jak přišlo na stromky a vůbec cokoli zeleného, vždycky úplně roztál. Pro dobrou radu k němu jezdili lidé z celého okresu a kdekterá starší jabloň v okolí nejspíš ještě pamatuje jeho nůžky, pilku a roubovací nůž. Vzpomínám na tu pod naší stodolou. Od pozdního léta na ní postupně dozrávalo pět druhů jablek. Vlastně na cokoli sáhl, to hned rostlo, kvetlo a plodilo.

  Mrzí mě, že jsem toho od něj nepochytil víc. Od svých osmnácti jsem doma moc nepobyl a i těch pár drobných chvil, které jsem zde strávil, jsem věnoval především muzice. Stromky jsme spolu začali stříhat teprv asi dva roky před dědečkovou smrtí a domů se vlastně poznenáhlu a opatrně začínám vracet teprve teď po čtyřicítce.

  Zdá se ale, že ta sadařina v rodině nakonec přece jen zůstane. Jenom si už budu muset se spoustou věcí poradit sám. Hned zítra začnu tím, že se opřu o skleník a začnu vyhlížet jaro. Až opravdu přijde, vysadím na louce pod majákem první stromky. Mám na to dva hektary a zbytek života. Tak snad to nebude příliš málo.
  
  

přidáno 24.04.2019 - 21:55
Krásná vzpomínka. Tvůj dědeček je s tebou. Zvládneš to. :-)
přidáno 13.03.2019 - 07:14
Yasmin: Ale letos nás napíná, co?
přidáno 13.03.2019 - 07:13
none: Tak teď už je, ve skleníku lezou ředkvičky, okno mám plné paprik a rajčat a na stromě visí nová budka pro poštolky :-)
přidáno 08.03.2019 - 22:52
To je krása :) Taky se vždycky nemůžu už jara dočkat...
přidáno 12.02.2019 - 23:57
Nebude, taky pořád sadím, před stodolou... :)
přidáno 07.02.2019 - 06:41
Bohužel to zatím vypadá, že to bylo fakt jen na tu chvilku. Příští týden má u nás zas chumelit. Ale namotivovalo mě to tak, že jsem včera vysel asi třicet paprik :-)
přidáno 06.02.2019 - 09:53
Tak ono to opravdu existuje. Vždycky v druhé půli ledna jeden den či hodinu jaro dýchne do zimy. Asi abychom to vydrželi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyhlížení jara : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Řeřavá
Předchozí dílo autora : Na Chlumu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

ChciKupon

Slevové kupony do spousty eshopů, vybíráme pro vás ty nejlepší :)

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku