![]() |
komentáře uživatele :
vanovaso: Ze svých životů ano ,ale jen proto že je ubytujeme ve svých duších.
vanovaso: Koně nám vidí do duše i do hlavy.Oni žijí naší hlavou pokud mohou.Takže je třeba dávat si bacha ne na koně ,ale na sebe.(-:
Dneska mi to bodlo. Rozkoplej chcavec a v hovně stojím bosou nohou. Jdu ten bordel poklidit.(obrazně řečeno vše)Ale tlapat se v tom nehodlám.Jdu makat přes uzávěrku se z toho dá vycukat.Ahoj kámo. Drž se. Po hubě se blbě chodí.(-: dnes mi to bodlo,stejný pocity, možná méně prohnětený.
Guli ,Guli dneska jsi se narodil v mém vědomí. Být takových vloček víc pohnuli by se ledovce lidstva pod tíhou lavin.Tanečník života ti budu říkat.(-:
Nádherný ,letmý.Zde propiska(doufám že znáš ten nástroj) (-:
zachytila sejzmické vlny duše.
zachytila sejzmické vlny duše.
vanovaso: Ahoj , děkuji za totožný postoj. Někdy je složitý to nakažlivé zlo ustát. Vracet smečovaný míček v klidu tzv. soupeři. Když, ona faleš naprosto zdomácněla. Lidem je vlastní lež, stejně jako vepřo ,knedlo, zelo a rádi si občas dají nášup. Když to pak z Nich padá ven .Ani nemrknou okem. Mít rád lidi nižších vibrací je náročný, nikoli nemožný proces.Jako včelař mám rád včelky i když píchají.
Moc hezké.Dávat je dobré. Dostávat je milé. Nedostávat je smutné. Nedávat je destruktivní.
Když už rty zas vidět jsou
je třeba je líbat
Kdo zaváhá ten smůlu má
něhu zhatí
Covidová sezóna.
je třeba je líbat
Kdo zaváhá ten smůlu má
něhu zhatí
Covidová sezóna.
Lidé co nenaslouchají tichu neví co je hluk,Hlas je vibrace barev. Někdy se stačí dívat.
Moje 22 letá dcera má taky chaos.Trochu vlaje ve větru a netuší kam jí to pošle.Osobně jsem si vždy psával deník- pomáhalo to.
Jsou lidé co umřou a díky tomu se zrodí
jsou lidé co umírají, vše za hlavu hodí
jsou lidé co žijí však neví že mrtvi jsou
jsou nebožtíci co život milujou.
Vše znám, však nevím sám zda slunce hoden jsem
vždy znovu a znovu nacvičuji život každý den.
jsou lidé co umírají, vše za hlavu hodí
jsou lidé co žijí však neví že mrtvi jsou
jsou nebožtíci co život milujou.
Vše znám, však nevím sám zda slunce hoden jsem
vždy znovu a znovu nacvičuji život každý den.
Vykroč pěšky, každá je pražcem osudu, jen se smiř s tím, že náležejí kolejnicím byť jim srdce rytmem buší.
Ta jemnost je podmanivá.Vřele doporučuji předčítat audio knihy.Pak bych to nabídl jako psychologický projekt do nápravných zařízení a po čase by mohla být pravděpodobně i nová amnestie.Člověka to hřeje jaksi.
Pěkné moc, jen hlava má již dnes nemá moc rozlousknout ten klenot vedví.Vždyť oči mé již neví zda bdí či sní.Toto je dnes tečka poslední.
Dračice .Nevím proč některá slova jsou nemravná ,pokud vyjadřují nespoutanost. Přesto to se mnou jako s moralistou vždy trochu škubne, ale to bude spíš tím ,že se mne ta báseň netýká. (bohužel)(-:
Blázne marnivá, tolik životů najednou. Proč se do toho vracet, když už sis tím prošla a scénář přešel do kladných energií. Ze zvyku na stejnou kolej nelez.Přehoď výhybku a putuj za sluncem.


