26.08.2020
5
1189 (12)
0
Proutěný koš odnikud
Uprostřed náměstí
Nával ho sem vítr
Asi vychřice se blíží

Stromy se kymácí
Vlasy vlají
Sukně se zvedají
Všichni se mračí

Už sem doletěl
I slunečník ze zahrádky
Z ničeho nic
Holub padne z oblohy
Mrtvý

V dáli někdo křičí
Nerozumím slova
Jen tu stojím uprostřed všeho
Koukám na tu spoušť
Zkamenělá

Co se ještě stane
Každou chvíli mám divnej strach

Už vím co to je
Co mi to připomíná
Tenhle kolos
Tenhle chaos
To je odraz
Mojí duše
 08.09.2020 09:58
velmi zajímavé, v poslední sloce by ani nemusel být ten kolos zdá se mi to bez něj takový čitelnější
 02.09.2020 13:08
Zaujala, zvlášť poslední sloka...
 28.08.2020 17:23
Chaos vše mísí. Takže nepotřebujeme vařečku... ;o)
Buď vítána mezi psanci.
 28.08.2020 12:54
Chaos nás provází.
 26.08.2020 22:26
Moje 22 letá dcera má taky chaos.Trochu vlaje ve větru a netuší kam jí to pošle.Osobně jsem si vždy psával deník- pomáhalo to.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.