 03.09.2020 3 603(18) 0 |
Pupkáči
Pupkáči s litrama
škoda ukradených kytek
pevnost a veselost je základ štěstí anarchie
na chvíli se všeho zbavit
romantičko s kremrolí na růženci
začíná zvracení dnů
průjezd zdí
sténání na kmeni
ble
osm piv
konec druhýho špeka
domov je tam, kde jste vy
hrůza velkoměsta
ticho holin
Jabloň a bobr
Pod jabloní štěstí chrní
stejně jako loni
pohoda, svoboda, žádná nehoda
u potoka proutky samy se splétají
Vodu pitnou máš radši na mostě
nejsi blbá
motorka je jen moderní kůň
směješ se o půlnoci na opuštěnou houpačku
Zapoměls číst
začal jsi ještě hůř jíst
možná naopak
je to jedno fuk
K ničemu jsem nedospěl ani s hvězdami
tak na co, aby tu oxidovalo pako
u pomníku paniců holíš si bobra
to jen pro udržení čtenosti
Koleg
Emoční rýhy zajebané dehtem
prodlužování zbytečnosti
klepavý chalasník žbrblá vousnicí
mlaďák čučuje do neprůhledna
semence nevycválané chroptí tíhou nestyku
kolegiálové svobodní
Šumava
Šumava
zde nejsem člověkem
pouhým držadlem korun
seschlých králů
laserem
Šumění vlasů komet
komat
Tak co?
Tak co?
Stále na obláčku?
Nebo už se to začíná tříštit a hroutit
jako ta věž v Babylonu
jako starý nádraží
jako zeď z pysků
Hnus a stesk, řev a stres
bída člověčí
když šílená kráva štěká jako vzteklinovitý pes
bůh neodpovidá
hvězdy zarytě mlčí
a hovna rostou
místo aby se rozpadly v prach
sežere je z nejbližších strach
Pupkáči s litrama
škoda ukradených kytek
pevnost a veselost je základ štěstí anarchie
na chvíli se všeho zbavit
romantičko s kremrolí na růženci
začíná zvracení dnů
průjezd zdí
sténání na kmeni
ble
osm piv
konec druhýho špeka
domov je tam, kde jste vy
hrůza velkoměsta
ticho holin
Jabloň a bobr
Pod jabloní štěstí chrní
stejně jako loni
pohoda, svoboda, žádná nehoda
u potoka proutky samy se splétají
Vodu pitnou máš radši na mostě
nejsi blbá
motorka je jen moderní kůň
směješ se o půlnoci na opuštěnou houpačku
Zapoměls číst
začal jsi ještě hůř jíst
možná naopak
je to jedno fuk
K ničemu jsem nedospěl ani s hvězdami
tak na co, aby tu oxidovalo pako
u pomníku paniců holíš si bobra
to jen pro udržení čtenosti
Koleg
Emoční rýhy zajebané dehtem
prodlužování zbytečnosti
klepavý chalasník žbrblá vousnicí
mlaďák čučuje do neprůhledna
semence nevycválané chroptí tíhou nestyku
kolegiálové svobodní
Šumava
Šumava
zde nejsem člověkem
pouhým držadlem korun
seschlých králů
laserem
Šumění vlasů komet
komat
Tak co?
Tak co?
Stále na obláčku?
Nebo už se to začíná tříštit a hroutit
jako ta věž v Babylonu
jako starý nádraží
jako zeď z pysků
Hnus a stesk, řev a stres
bída člověčí
když šílená kráva štěká jako vzteklinovitý pes
bůh neodpovidá
hvězdy zarytě mlčí
a hovna rostou
místo aby se rozpadly v prach
sežere je z nejbližších strach
04.09.2020 - 17:01Dneska mi to bodlo. Rozkoplej chcavec a v hovně stojím bosou nohou. Jdu ten bordel poklidit.(obrazně řečeno vše)Ale tlapat se v tom nehodlám.Jdu makat přes uzávěrku se z toho dá vycukat.Ahoj kámo. Drž se. Po hubě se blbě chodí.(-: dnes mi to bodlo,stejný pocity, možná méně prohnětený.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pár nedopsaných hoven z léta 2020 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čistič
Předchozí dílo autora : sunokotarek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
