Trochu irituje grafická forma (zbytečné lomené závorky či velká písmena). To je však drobnost. Celkově se mi ta báseň velmi zamlouvá, je originální, kvalitní a zajímavá. Jsi jako bušící romantik, kterému nechybí skromnost talentu ani pýcha barda. Ten konec s jemnou pointou, lehce překvapující a otevírající nové obzory vše jen dokreslil. .

Hm....to šumění by mě netrápilo. Takový malý jezík. :) Je to velmi dobře propracovaná báseň. Má-li ticho melodii, pak ji hraješ výborně.

Tenhle typ básní mi trochu připomíná abstraktní obraz. Postavíš se před něj a buď se v něm najdeš, nebo ne. To ovšem vůbec není špatně! Naopak.... Umění je podle mě o schopnosti dráždit naší imaginaci a to lze na různých úrovních a různými prostředky. Tentokrát to fungovalo velmi dobře.

To chápání zimy jako smrti je mytologicky běžné a mytologie má vždy co říci. Navíc obrazy, které ti vytanuly na mysli jsou zajímavé a nabité pocity. Co mě naopak tentokrát nezaujalo je forma. Působí na mě tak, že jsi chtěla napsat báseň na toto fascinující téma. Vzala jsi své představy, které samy o sobě na báseň vydají, ale nepodařilo se ti najít tu správnou formu. Myslím, že tam nebylo takové to první trknutí, které udá směr. To by zas tolik nevadilo, ale pak musí nastoupit řemeslná práce a pohrát si s melodií, rytmem či rýmem. Neoblékej princeznu do pytle od brambor, byla by to škoda. ;)

Čert a Káča. :) Hezky sladce napsané... Sladké s příchutí lesního ovoce. :)

Ten konec je přímo brutální! Kvalitně napsaná báseň o hlubokých citech bez zbytečného patosu.

Obrazy chladné, poetické a originální. Pohled na sváteční na sváteční večer, který určitě není od věci. Trochu mě mrzí, že rezignuješ na méně volnou formu, neboť větší vyladěnost by tomu možná dala ještě o stupeň větší spád. Celkově se mi však ten popis atmosféry velmi líbí. Ten název je vynikající!

Příběh poezii sluší, o tom není pochyb a stačí přečíst dílo Máchy, Erbena, či moje milované Never more. Přesto do značné souhlasím s Puerem. Poesii (a konec konců ani próze a už vůbec dramatu) samotný příběh nestačí. Je třeba ho umět podat. Jinak vzniká dojem, že pijeme kvalitní víno z kelímku a nemůžeme si jej tak vychutnat. Fénix je mytologický námět a já jsem velkou milovnicí mytologie. Je to příběh naděje, utrpění, rozloučení i nového začátku. Je to symbol očištění. To vše zde však úplně nevyzní (ani když je to polopaticky popsáno). Ta forma je poměrně dobře řemeslně udělaná. připomíná mi trochu školní práci. Rozhodně ve mě nezanechala nějaký pocit, že bys nebyl schopen ten příběh v této formě napsat. Spíše se mi zdá, že se nepovedlo tam investovat něco navíc. Vážím si však práce a pozornosti, kterou jsi tomuto dílu věnoval. To je to, co mi u jiných autorů křičejících jen nahodilé metafory mnohdy vadí. Práce je totiž důležitá i v poezii. Stejně jako schopnost na sobě dál pracovat, abychom se mohli těšit z dalších děl. K tomu doporučuji knihu : Jak psát báseň, kde je hezky popsán i vznik právě Never more.

V diskuzi najdeš téma týkající se této problematiky, které jsem tam zadala (někdy v červenci). Teoreticky by mělo pomoci určení míry možné kritiky nastavené v profilu a naprosto fascinující možnost si komentáře pod díly vypnout. Takže lze říci: Nechcete-li být komentováni, využijte ji. Jinak se ale v případě negativních komentářů smiř i s možnou útočností některých dotčených. Osobně raději komentuji alespoň trochu pozitivně. Nikdy nekomentuji zbrkle. Naopak... Opravdu se snažím okomentovat dílo co nejpřesněji. U svého díla jsem vděčná za všechny smysluplné komentáře, které mě motivují psát lépe (či si alespoň udržet úroveň).

Děkuji. Verlaine je jeden z mých neoblíbenějších básníků. Dokázal napodobit zvuk houslí a jeho automne-monotone... V tom je ten monotónní rytmus podzimu přímo obsažen.

Civilně pojaté, kvalitně napsané a ta pointa je výborná.

Děkuji všem za milé komentáře. Ten nejasný verš, který cituje Lasak, se zrodil ze škály různých pocitů, které ve mně vyvolaly dojem toho kontrastu... Racionálně se jednalo o lingvistický kontrast: je třeba zajít dál (v něžnostech, dotecích), abys byl blíž. Nicméně básně jsou entity mnohovýznamové a každý (čtenář i autor) si tam projektuje svou zcela neopakovatelnou a mnohdy podvědomou zkušenost. Těch variací je tedy celá řada.

Z hlediska jazykářky (ale jedná se o francouzský jazyk): Proboha, jen ne google překladač! Nicméně myšlenka, že Noe skonal těsně před dokončením archy, je úžasně zajímavá!

a to je dobře...

Zvláštně znepokojující...

Hmmmm...jako když přede kočka. Moc dobře napsané.

MysHack: Hunter: Děkuji za milé komentáře. :)

Formálně tomu nelze mnoho vytknout. Snad jen ta třetí strofa se mi zdá trochu zbytečně strojená. Velmi se mi líbí ta pointa na závěr. Občas jsem si nebyla jistá, co vlastně počítáš, ale to jen přispělo k hlubšímu vyznění básně... Těším se na další. :)

Je třeba číst, aby stálo za to psát! Příště tedy párkrát přečíst, než to vyvěsíš.(Vím, že se opakuji, ale říká se, že opakování je matka moudrosti.) Jinak je však báseň hezky čistě upřímná a to oceňuji!

Hmmmm...velmi pěkný náběh na zajímavé epigramy. Poslední dva jsou navíc rozkošně kontroverzní. Hodně dobrý je také hned ten první. :)