DDD: Díky za vysvětlení a rozumím, ale pocit iracionálna zůstává. Kolik řek se ztrácí? Jedna ze sta, jedna z tisíce? Kdybys tam napsal řeky v poušti, ok, ale když jsou to řeky obecně, tak mi to prostě nedává smysl. U vztahů je to spíš naopak, ztrácí se a vysychá většina, takže srovnání s řekami pro mě kulhá. Neříkám tím, že je tvá báseň špatná, problém bude spíš na straně příjemce. Jen vysvětluji, že jsou i takoví čtenáři jako já, kteří i poezii vnímají i rozumem.

Tak a přesně tohle jsem myslela, když jsem onehdy v komentáři k někomu jinému psala o svém soukromém "stropě", na který jako racionální člověk občas narážím při snahách o chápání poezie. Řeky přece odcházejí do moře, co je na tom divného? A když se použije vazba "někdy ... a jindy ...", čekala bych nějaký rozpor, ale "marně" a "celé věky" jsou pro mě významově hodně blízko. Takže sice chápu, o čem to má být, ale vyjádření je pro mě matoucí.

Hezky jsi tu tíživou atmosféru popsal. Před časem jsem psala o něčem podobném, ale ne báseň. Na poezii je krásné, že umí říct spoustu málo slovy. Tedy aspoň ta tvoje :).

DDD: Moc děkuji, to pohladilo :)

vanovaso: Děkuji za zastavení.

PrimaDen: díky za prima komentář :)

loner: Děkuji, vážím si toho.

ThePočly: Děkuji za komentář, potěšil :).

Jiří Turner: I ty filuto :)

Uf. Snad to tak nemáš každé ráno. Ale zpracování hezké, hlavně závěr se mi líbí, posouvá to do jiné, širší roviny. Zvláštní je, že rýmování je vlastně stoprocentní, ale všimla jsem si ho až dodatečně.

oslov radek: dík :)

Jiří Turner: Děkuji za zajímavý komentář. Máš pravdu, že tam byl záměr... ale asi jiný, než si myslíš. Radši vysvětlím zprávou, ať tady zbytečně nepobuřuju autory, co píší jenom srdcem :).

ŽblaBuňka: děkuji za návštěvu :)

krásně popsáno

paráda

jsi láska s jedem - pěkně pádný a zároveň úsměvný konec, to se mi líbí

estetickalasicka: jj, super :) dík!

Hezká hra se slovy. Ale neviděla bych mlhu jenom negativně, občas je mlžení docela užitečné :).

Sympatický přístup, hezké zpracování :).

Jiří Turner: Milý Jiří, moc děkuji za přečtení i komentář. Tuhle povídku jsem psala dřív než další dvě a sama jsem cítila, že jí něco chybí, asi i lepší pointa. Pak jsem to zkusila jinak, ale asi jsem nevykročila úplně správným směrem, jak jsi odhalil i svým minulým komentářem... Za tu vysokou laťku díky, určitě je potřeba, ale já zatím spíš jen zjišťuji, co vlastně psaní povídek obnáší. Jsou to všechno pokusy, ale tím víc mě těší, že jim někdo věnuje svůj čas :).