![]() |
komentáře uživatele :
DDD: Povzbuzená Severákem ještě reaguji, je to zajímavá debata :). Když o tom dál přemýšlím, tím důvodem, proč se moje vnímání zadrhlo, není matematika. Nejde o rozdíl v poměru, kolik řek se ztratilo a kolik vztahů vyschlo. Tím důvodem je z mého pohledu špatně zvolená metafora, protože typickým znakem typické řeky není, že se ztratí a vyschne, ale že sílí a vlévá se. Tvoje báseň je tak skoupá na slova, že tenhle racionální nesoulad snadno zavede někam jinam. Samozřejmě souhlasím, že je v básni potřeba nechat prostor pro fantazii, ale čím méně je vyřčeno explicitně, tím přesnější by to vyjádření mělo být, jinak čtenáře zákonitě mate.
Devils_PIMP: Díky za návštěvu i za názor. Máš tam hodně překlapů, ale asi chápu správně, že ti vadí rytmus. Souhlasím, není to typ básně s uhlazeným a pravidelným rytmem, ale mně osobně to ke sdělení takhle sedí a rytmus tam slyším. Ono vnímání rytmu a melodie je vůbec hodně individuální. I ten závěr vím, proč je právě takhle, ale ne každému to sedne, jak je vidět i na dalších reakcích... Každopádně dík za vyjádření :).
DDD: Díky za vysvětlení a rozumím, ale pocit iracionálna zůstává. Kolik řek se ztrácí? Jedna ze sta, jedna z tisíce? Kdybys tam napsal řeky v poušti, ok, ale když jsou to řeky obecně, tak mi to prostě nedává smysl. U vztahů je to spíš naopak, ztrácí se a vysychá většina, takže srovnání s řekami pro mě kulhá. Neříkám tím, že je tvá báseň špatná, problém bude spíš na straně příjemce. Jen vysvětluji, že jsou i takoví čtenáři jako já, kteří i poezii vnímají i rozumem.
Tak a přesně tohle jsem myslela, když jsem onehdy v komentáři k někomu jinému psala o svém soukromém "stropě", na který jako racionální člověk občas narážím při snahách o chápání poezie. Řeky přece odcházejí do moře, co je na tom divného? A když se použije vazba "někdy ... a jindy ...", čekala bych nějaký rozpor, ale "marně" a "celé věky" jsou pro mě významově hodně blízko. Takže sice chápu, o čem to má být, ale vyjádření je pro mě matoucí.
Hezky jsi tu tíživou atmosféru popsal. Před časem jsem psala o něčem podobném, ale ne báseň. Na poezii je krásné, že umí říct spoustu málo slovy. Tedy aspoň ta tvoje :).
Uf. Snad to tak nemáš každé ráno. Ale zpracování hezké, hlavně závěr se mi líbí, posouvá to do jiné, širší roviny. Zvláštní je, že rýmování je vlastně stoprocentní, ale všimla jsem si ho až dodatečně.
Jiří Turner: Děkuji za zajímavý komentář. Máš pravdu, že tam byl záměr... ale asi jiný, než si myslíš. Radši vysvětlím zprávou, ať tady zbytečně nepobuřuju autory, co píší jenom srdcem :).
jsi láska s jedem - pěkně pádný a zároveň úsměvný konec, to se mi líbí
Hezká hra se slovy. Ale neviděla bych mlhu jenom negativně, občas je mlžení docela užitečné :).


